V následujícím článku se ponoříme do tématu Hosťovce (okres Zlaté Moravce), tématu, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. Hosťovce (okres Zlaté Moravce) vyvolal velký zájem díky svému významu v různých oblastech života, ať už v pracovním světě, v osobní sféře nebo ve společenském kontextu. Proto je nezbytné ponořit se do podrobné analýzy Hosťovce (okres Zlaté Moravce) s cílem porozumět jeho dopadu, jeho důsledkům a možným řešením a výhodám, které může poskytnout. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a relevantní studie, které nám pomohou proniknout hlouběji do významu a relevance Hosťovce (okres Zlaté Moravce) dnes.
Hosťovce | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 48°25′7″ s. š., 18°21′31″ v. d. |
Nadmořská výška | 220 m n. m. |
Stát | ![]() |
Kraj | Nitranský |
Okres | Zlaté Moravce |
![]() ![]() Hosťovce | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 16,24 km² |
Počet obyvatel | 754 (k 31.12.2009) |
Hustota zalidnění | 46,4 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Zita Koprdová |
Vznik | 1209 |
Oficiální web | www |
hostovce | |
Adresa obecního úřadu | Obecný úrad, Obyce 49 951 91 |
Telefonní předvolba | 037 |
PSČ | 951 91 |
Označení vozidel (do r. 2022) | ZM |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hosťovce jsou obec na Slovensku ležící v okrese Zlaté Moravce v Nitranském kraji.
Obec leží v severovýchodní části Požitavské pahorkatiny v údolí potoka Pelúsok. Samotná obec leží ve výšce 220 metrů nad mořem, katastr mezi 210 a 600 metry a má charakter pahorkatiny až vrchoviny. Podklad je tvořen žulovými horninami, křemenci, jíly a písky, kryté spraší. Větší část katastru je zalesněná (roste zde nejvíce dub, habr, bříza, ve vyšších polohách buk).
První písemná zmínka o obci je z roku 1209 ako Gesteuge. Později jsou doloženy názvy Kestog (1323), Hostowicze (1773), Hosťovce (1927), maďarsky Gestöc. Obec patřila opatství v Hronském Beňadiku, v 15. století rodině Labatlanovych, od začátku 16. století panství Jelenec a od konce 17. století panství Zlaté Moravce. Majetkové podíly měli i místní zemanské rody. Obyvatelé se živili především zemědělstvím a lesním hospodářstvím. Během hospodářské krize ve třicátých letech 20. století trpěla obec emigrací, v roce 1932 byla také místem protiexekuční vzpoury.