Holub sněžný

V dnešním světě je Holub sněžný problém, který nabyl na významu v různých oblastech společnosti. Ať už v osobní, pracovní, sociální nebo politické sféře, Holub sněžný upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho dopad vyvolal debatu, kontroverzi a rostoucí zájem o pochopení jeho důsledků a důsledků. Z různých úhlů pohledu se Holub sněžný podařilo ovlivnit naše životy neočekávanými způsoby, zpochybnit zavedená paradigmata a postavit nové výzvy do budoucna. V tomto článku plně prozkoumáme dopad Holub sněžný a to, jak v posledních letech změnil naši realitu.

Jak číst taxoboxHolub sněžný
alternativní popis obrázku chybí
Holub sněžný
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádměkkozobí (Columbiformes)
Čeleďholubovití (Columbidae)
Rodholub (Columba)
Binomické jméno
Columba leuconota
Vigors, 1831
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holub sněžný (Columba leuconota) je druh holuba z rodu Columba, který se vyskytuje v hornatých oblastech Asie.

Systematika

Druh formálně popsal irský přírodovědec Nicholas Aylward Vigors v roce 1831.[2] Holub sněžný se řadí do početného rodu středně velkých až velkých holubů Columba. Rozlišují se následující dva poddruhy:[3]

  • C. l. leuconota Vigors, 1831 – západní a střední Himálaj;
  • C. l. gradariav Hartert, EJO, 1916 – východní Himálaj, Tibet, jižní Čína až severní Myanmar.

Výskyt

Areál rozšíření sahá od severovýchodního Afghánistánu a Tádžikistánu přes celý Himálaj až po jihozápadní a střední Čínu.[4] Typické stanoviště druhu představují skalní oblasti včetně vysokých hor a hlubokých kaňonů v nadmořských výškách 3000–5100 m n. m.[4][5] Suchým oblastem se vyhýbá.[6] Může se vyskytovat i v předměstské a zemědělské krajině.[7]

Popis

Holub sněžný (Pákistán)

Tento statný zástupce rodu Columba dosahuje výšky kolem 34 cm. Dospělci mají břidlicově šedou hlavu s krémově bílým límcem a spodinou. Šíje je nahnědlá, křídla různých odstínů šedé a hnědé, hřbet je bílý, což kontrastuje s černavým kostřcem a černými horními krovkami ocasními. Přes černavý ocas se táhne bílý příčný pruh.[6] Duhovky jsou žluté, neopeřený oční kroužek je tmavý. Zobák je načernalý s hnědým až černým ozobím. Korálově červené nohy jsou zakončeny černými drápy.[6]

Biologie

Jedná se o stálý druh. Hlasově se projevuje prodlouženým vysoce položeným kó-ó-ó.[8] Zatímco v létě se pohybuje v páru nebo v menších hejnech, v zimě se sdružuje do početných hejn.[5] Tato hejna holub sněžný někdy může utvářet s příbuzným holubem útesovým (Columba rupestris). Holub sněžný se živí semeny a čerstvými výhonky rostlin, které sbírá na štěrkových stráních a nezasněžených svazích travnatých horských svahů.[6]

K zahnízdění dochází od května do července. Staví si neforemnou platformu z větviček na těžko přístupných skalních římskách, v jeskyních a ve skalních puklinách. Typicky hnízdí koloniálně. Samice snáší dvě vejce, doba inkubace se pohybuje mezi 17–19 dny.[6]

Ohrožení

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) hodnotí druh jako málo dotčený. Početnost holuba sněžného sice nebyla kvantifikována, avšak podle dostupných dat mu nehrozí žádné akutní nebezpečí a jeho populace je považována za stabilní.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. .
  2. ↑ VIGORS, Nicholas Aylward. Proceedings of the Zoological Society of London. 1831, čís. Pt1 no.2, s. 23. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Pigeons. www.worldbirdnames.org . IOC World Bird List 13.2, 2023 . Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c Columba leuconota . The IUCN Red List of Threatened Species, 2016 . Dostupné online. doi:10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22690077A93260137.en. (anglicky) 
  5. ↑ a b GRIMMETT, Richard; INSKI, Tim. Birds of northern India. London: Helm, 2017. 304 s. (Helm field guides). ISBN 978-0-7136-5167-6. S. 98. 
  6. ↑ a b c d e GIBBS, David; BARNES, Eustace; COX, John. Pigeons and doves: a guide to the pigeons and doves of the world. Mountfield/Robertsbridge: Pica Press S. 180–181. (anglicky) 
  7. ↑ International Journal of Ecosystems and Ecology Science (IJEES) Volume 11/2, 2021 | International Journal of Ecosystems. International Journal of Ecosystems and Ecology Science (IJEES). 2021-04-30, roč. 11, čís. 2. Dostupné online . ISSN 2224-4980. doi:10.31407/ijees11.2. (anglicky) 
  8. ↑ GRIMMETT, Richard; INSKIPP, Carol; INSKIPP, Tim. Birds of the Indian Subcontinent. Second edition. vyd. London: Christopher Helm 528 s. (Helm field guides). ISBN 978-1-4081-2763-6. S. 188. (anglicky) 

Literatura

  • GIBBS, David; BARNES, Eustace; COX, John. Pigeons and doves: a guide to the pigeons and doves of the world. Mountfield/Robertsbridge: Pica Press (anglicky) 
  • GRIMMETT, Richard; INSKIPP, Carol; INSKIPP, Tim. Birds of the Indian Subcontinent. Second edition. vyd. London: Christopher Helm 528 s. (Helm field guides). ISBN 978-1-4081-2763-6. (anglicky) 

Externí odkazy