Holíčská keramika

V tomto článku se budeme věnovat tématu Holíčská keramika ze široké a podrobné perspektivy. Holíčská keramika je v dnešní společnosti velmi důležité téma, protože ovlivňuje různé aspekty každodenního života. V tomto směru se chystáme prozkoumat různé aspekty Holíčská keramika, analyzovat jeho příčiny, důsledky a možná řešení. Dále prozkoumáme roli, kterou hrají různí aktéři ve vztahu k Holíčská keramika, stejně jako etické a morální důsledky, které s sebou nese. Nakonec si tento článek klade za cíl nabídnout komplexní pohled na Holíčská keramika s cílem poskytnout čtenáři hlubší a obohacující pochopení tohoto velmi relevantního tématu.

Holíčská keramika je označení pro keramické výrobky pocházející z manufaktury v západoslovenském městě Holíči.

Historie

Holíčská manufaktura byla založena v roce 1743 císařem Františkem I. Štěpánem a fungovala pod názvem Císařsko-královská továrna na majolikové nádobí v Holíči (Kaiser-Königliche Holitscher Majolica Fabrique) až do roku 1827.

Byla první manufakturou na výrobu fajánse v rakouské monarchii a díky své poloze nedaleko od Hodonína, jen na druhém břehu řeky Moravy, zaměstnávala dělníky z Moravy i ze Slovenska. Pro výrobu keramiky byla v Holíči příhodná především naleziště vhodné hlíny, která se dobře tvarovala a nepraskala při sušení.[1][2][3]

Produkce holíčské manufaktury neměla vlastní typické vzory, vycházela ze vzorů významných továren v Evropě – byly to hlavně vzory italské, francouzské a německé. Zvláštnost holíčské fajánse je ale dána způsobem zpracování a tím, jak si tyto vzory v Holíči osvojili.[4]

Zpočátku se tu vyráběly fajánsové plastiky a nádobí určené pro vídeňský dvůr. Keramika se vyráběla převážně ve tvaru ptáků a zeleniny a byla zdobena červenými květy, podle italské a francouzské majoliky. Později se tu vyráběl rokokový porcelán a od roku 1786 kamenina zdobená malovanými i tištěnými klasicistními vzory.

Na začátku 19. století vzrostla konkurence dalších manufaktur, začala se dovážet levnější anglická keramika, a také problémy vyvolané napoleonskými válkami vedly k postupnému ukončení výroby. Holíčská keramika ale ovlivnila i pozdější výrobu lidových hrnčířů a džbánkařů.

Budova někdejší holíčské manufaktury je dnes využívána jako Městská galerie.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ POLÁKOVÁ, Andrea. Holíčská fajáns a její podoba dnes. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2016. 67 s. Dostupné online. 
  2. ↑ Keramické nádobí z Holíče. www.mubph.cz . . Dostupné online. 
  3. ↑ Mestské múzeum a galéria bude mať opravené priestory. www.holic.sk . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-22. 
  4. ↑ HRBKOVÁ, Ružena. Holíčska fajansa. Bratislava: Tvar, 1954. S. 10. 
  5. ↑ manufaktura, komplex manufaktúrnych budov, Holíč. www.hrady.cz . . Dostupné online. 

Literatura

  • HRBKOVÁ, Ružena. Holíčska fajansa. Bratislava: Tvar, 1954. 72 s. 
  • IRŠA, Rudolf. Holíčska manufaktúra. Dejiny. Črepnisko z roku 1789. Skalica: Záhorské múzeum, 1991. 118 s. ISBN 80-85446-07-3. 
  • KYBALOVÁ, Jana. Holíčská fajans 1743-1827. Praha: Národní galerie, 1964. 44 s. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.