Hněvanov

V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Hněvanov. Od jeho počátků až po jeho dopad na současnou společnost prozkoumáme různé aspekty, díky kterým je Hněvanov dnes relevantní. Budeme analyzovat jeho vývoj v čase, jeho vliv v různých oblastech a jeho roli v každodenním životě. Se širokým a objektivním pohledem se budeme snažit přistupovat k Hněvanov z různých perspektiv, abychom pochopili jeho skutečný význam a rozsah v dnešním světě. Připojte se k nám na této cestě po Hněvanov a objevte vše, co se skrývá za tímto vzrušujícím tématem.

Hněvanov
Hněvanov
Hněvanov
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecRožmitál na Šumavě
OkresČeský Krumlov
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel53 (2021)[1]
Katastrální územíHněvanov (13,8 km²)
PSČ382 92
Počet domů24 (2011)[2]
Hněvanov
Hněvanov
Další údaje
Kód části obce142760
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hněvanov (něm. Liebesdorf) je malá vesnice, část obce Rožmitál na Šumavě v okrese Český Krumlov. Nachází se asi 3 km na jihovýchod od Rožmitálu na Šumavě. Je zde evidováno 24 adres.[3]

Hněvanov je také název katastrálního území o rozloze 13,8 km². V katastrálním území Hněvanov leží i Michnice.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379.[4] Název vsi je zřejmě odvozen od osobního jména „Hněvan".[5] Od zavedení obecního zřízení v polovině 19. století byl Hněvanov samostatnou obcí. V roce 1869 žilo v Hněvanově a v přilehlých osadách Havlov, Sedlíkov a Třešňovice 499 obyvatel a bylo zde 71 domů, z toho v samotném Hněvanově žilo 209 obyvatel a bylo zde 31 domů.[6] V roce 1930 žilo v obci Hněvanov 538 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byl Hněvanov v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.[7] Po 2. světové válce se Hněvanov stal osadou Rožmitálu na Šumavě.[8]

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 208. 
  5. Místní jména v Čechách. mjc.ujc.cas.cz . . Dostupné online. 
  6. III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011. www.czso.cz . . Dostupné online. 
  7. Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha. 1938. : Dostupné online. S. 10. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. : Dostupné online. 

Externí odkazy