V dnešním světě převzal Hlavňov (Police nad Metují) zásadní roli v naší společnosti. Ať už v oblasti technologie, politiky, kultury nebo jakéhokoli jiného aspektu života, Hlavňov (Police nad Metují) dokázal upoutat pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho vliv je tak významný, že nelze ignorovat jeho dopad na způsob našeho myšlení, jednání a života. V tomto článku do hloubky prozkoumáme důležitost a roli, kterou Hlavňov (Police nad Metují) hraje v našich životech, a také výzvy a výhody, které tato realita přináší.
Hlavňov | |
---|---|
![]() Stará hospoda | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Police nad Metují |
Okres | Náchod |
Kraj | Královéhradecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°33′32″ s. š., 16°15′7″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 131 (2021)[1] |
Katastrální území | Hlavňov (4,36 km²) |
PSČ | 549 54 |
Počet domů | 102 (2011)[2] |
![]() ![]() Hlavňov | |
Další údaje | |
Kód části obce | 50130 |
Kód k. ú. | 650137 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hlavňov (německy Groß Labnay) je vesnice, část města Police nad Metují v okrese Náchod. Nachází se asi 3 km na severovýchod od Police nad Metují. V roce 2009 zde bylo evidováno 121 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 151 obyvatel.[4] V roce 2011 zde žilo trvale 150 obyvatel. [5]
Hlavňov je také název katastrálního území o rozloze 4,36 km2.[6]
Stejně jako z mnoha jiných obcí (např. Machov) odcházeli v pobělohorské době za hranice nekatolíci. Z Hlavňova pocházel Jiří Vostrý (v Jiráskově románu Temno se vyskytuje postava stejného jména), který si v emigraci počeštil své jméno (z původního Jiřík Šorfa). Emigroval s rodinou kolem roku 1728 přes Žitavu do Gerlachsheimu.[7] Tam byl zvolen starším českého sboru. Ačkoli byl vyučený kameník, uměl i jiná řemesla (kolář, soustružník, hodinář) a často chodil zpátky do Čech jako predikant i převadeč. Znal evangelického kazatele Jana Liberdu, pomáhal převádět větší skupinu lidí Janu Jílkovi. V roce 1732 byl Jiří Vostrý v Čechách dopaden a uvězněn. Za tři měsíce vrácen zpět broumovskému klášteru, tj. ke své vrchnosti, které byl na obtíž...[8] Jiří Ostrý z vězení uprchl v létě 1735 (o několik týdnů později uprchl i Jan Jílek), do Čech však Ostrý chodit nepřestal. V roce 1758 byl znovu zatčen a vyslýchán v Praze jako vyzvědač.[9] Zemřel v pražském špitále 27. března 1760. Před smrtí podle některých zpráv přijal katolickou víru.[10]