Hillsův oblak

Dnes je Hillsův oblak tématem velkého významu a zájmu mnoha lidí po celém světě. S rozvojem technologií a globalizací se Hillsův oblak stává stále aktuálnějším tématem každodenního života. Ať už se jedná o aspekt související se zdravím, vzděláváním, životním prostředím, politikou nebo společností obecně, Hillsův oblak je problém, který tak či onak ovlivňuje všechny lidi. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Hillsův oblak a prodiskutujeme jeho význam v současném kontextu.

Struktura vnitřní a vnější části Oortova oblaku.

Hillsův oblak, též označovaný jako vnitřní Oortův oblak, je hypotetické mračno komet obíhajících kolem Slunce ve vzdálenosti 3000 až 5000 astronomických jednotek.[1] Předpokládá se, že obsahuje mnohem více těles než vzdálenější vnější části Oortova oblaku. Za jeho první známé členy byla některými astronomy považována tělesa (90377) Sedna a (148209) 2000 CR105,[2] ovšem později byla tato tělesa zařazena mezi tzv. oddělené objekty.[3]

Odkazy

Reference

  1. Astronomický slovníček . Česká astronomická společnost . Dostupné online. 
  2. MOSKALENKO, Igor V.; PORTER, Troy A. Isotropic Gamma-Ray Background: Cosmic-Ray-Induced Albedo from Debris in the Solar System?. The Astrophysical Journal Letters. 2009-2-10, roč. 692, čís. 1, s. L54–L57. Dostupné online. ISSN 2041-8205. doi:10.1088/0004-637X/692/1/L54. (anglicky) 
  3. GLADMAN, Brett; MARSDEN, Brian G.; VANLAERHOVEN, Christa. Nomenclature in the Outer Solar System. In: BARUCCI, M. A., et al. The Solar System Beyond Neptune. Tucson: The University of Arizona Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-8165-2755-7. Bibcode: 2008ssbn.book..161S. S. 43–57. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Hillsův oblak na Wikimedia Commons