V dnešním světě se Harald Grønningen stal tématem obecného zájmu, které zasahuje do různých oblastí společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na populární kulturu, Harald Grønningen upoutal pozornost odborníků i fanoušků. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Harald Grønningen, analyzujeme jeho historický význam, jeho současné implikace a budoucí projekci. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a zdrojů informací se snažíme toto téma osvětlit a poskytnout čtenáři širokou a všestrannou vizi, aby porozuměl jeho významu v dnešní době.
. Přivezl pět medailí z olympijských her. Tři z toho byly individuální: zlato ze závodu na 15 kilometrů na olympiádě v Grenoblu roku 1968, stříbro ze stejné trati z her v Innsbrucku roku 1964 a stejně tak stříbro ze závodu na třicet kilometrů na stejné olympiádě. Krom toho má též zlato ze štafety z Grenoblu a štafetové stříbro z her ve Squaw Valley roku 1960. Jeho nejlepším individuálním výsledkem na mistrovství světa bylo druhé místo na patnáctikilometrové trati v Zakopaném v roce 1962. Má též ze světového šampionátu jedno štafetové zlato (1966). V letech 1959–68 byl devětkrát po sobě mistrem republiky. Měl přezdívku „Elgen“ (los). Byl u fanoušků i kolegů oblíbený pro svoji skromnost.[1] Po skončení závodní kariéry začal farmařit ve své rodné obci Lensvik, severozápadně od Trondheimu, přičemž se specializoval na pěstování jahod.[2] V roce 1979 mu lidé v jeho rodné vesnici postavili sochu.[3]
Reference
↑ Skilegenden Harald Grønningen er død. www.idrettsforbundet.no . . Dostupné online. (norsky (bokmål))
↑ Olympedia – Harald Grønningen. www.olympedia.org . . Dostupné online.
↑JORSETT, Per. Harald Grønningen / Store norske leksikon. : Dostupné online. (norsky (bokmål))
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Harald Grønningen na Wikimedia Commons