Hans Spiess
V dnešním světě si Hans Spiess získal velký význam a zájem, což vyvolalo četné diskuse a výzkumy v různých oblastech. Od svého vzniku Hans Spiess mimo jiné významně ovlivnil společnost, ekonomiku, kulturu a vědu. V průběhu let se Hans Spiess vyvíjel a přizpůsoboval různým potřebám a požadavkům současného kontextu a hrál klíčovou roli ve vývoji a transformaci různých sektorů. To je důvod, proč je důležité důkladně analyzovat a pochopit dopad a rozsah Hans Spiess dnes, stejně jako jeho budoucí důsledky.
| Hans Spiess | |
|---|---|
| Narození | 1440 Frankfurt nad Mohanem |
| Úmrtí | 1511 (ve věku 70–71 let) Praha |
| Povolání | stavitel a kameník |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Hans Spiess, též Hanuš Spiess, Johannes Spieß, Spisse de Frankfurt (* přibl. 1440, Frankfurt nad Mohanem - 1511, Praha) byl německý kameník a stavitel. Byl pravděpodobně synem hutního kováře Konráda Spieße, významného člena kamenické huti při kostele sv. Bartoloměje ve Frankfurtu, kde se patrně vyučil. Do Prahy ho povolal Vladislav II. Jagellonský kolem roku 1477 a pověřil ho přestavbou Pražského hradu.[1] Byl členem hradní huti, hlavou cechu pražských kameníků a spolupracovníkem Benedikta Rieda. Vlastnil domy a vinici na Hradčanech a od roku 1491 byl tamním konšelem.[2] V letech 1504, 1505 a 1507 zastával úřad hradčanského purkmistra. Zemřel v létě 1511.[3]
Dílo
- 1472 Šternberská kaple, Katedrála svatého Bartoloměje v Plzni
- 1486–1488 zaklenutí lodi a věž kostela sv. Petra a Pavla v Mělníce[4], patrně také gotická přestavba hradu v Mělníce[5]
- před 1490 Malá audienční síň („Vladislavova ložnice“), západní křídlo Pražského hradu
- 1490–1493 Královská oratoř v chrámu sv. Víta[6]
- Královská kaple, stříbrnice, strážnice a palác na hradě Křivoklát[7]
- sochy apoštolů v Královské kapli na Křivoklátě (Hans Spiess nebo jeho huť)
- některé kamenické ozdobné prvky na Staroměstské radnici (Hans Spiess nebo jeho huť)[8]
- 1498 nová klenba, roku 1575 nahrazená Bonifácem Wolmutem, Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého
- Přestavby hradu Karlštejn, Staroměstské radnice?[9]
Reference
- ↑ Šefců O, 2012, s. 94
- ↑ Winter Z, Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v 14. a 15. století, Praha 1906, s. 530
- ↑ Jaromír Homolka, 1985, s. 184
- ↑ Kostel sv. Petra a Pavla (okr. Mělník)
- ↑ Místopis EU: Mělník
- ↑ Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha: Královská oratoř. www.katedralasvatehovita.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-17.
- ↑ Václav Mencl, 1985, s. 85–94
- ↑ Jaromír Homolka, 1985, s. 217
- ↑ Pitro M, Vokáč P, 2006, s. 100
Literatura
- Ondřej Šefců, Architektura: Lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla, Grada Publishing a.s. 2012, ISBN 978-80-247-3120-9
- Monika Frencl, Oltářní retábl hradní kaple na Křivoklátě, Bakalářská diplomová práce, MUNI v Brně, 2008
- Kateřina Neoralová, Česká architektura za vlády Vladislava Jagellonského, klauzurní práce, VOŠ a SPŠ Šumperk, 2007
- Martin Pitro,Petr Vokáč, Země v srdci Evropy: české země do roku 1526 v kontaktu s ostatní Evropou, Baronet Publishers, 2006, ISBN 9788072148875
- Homolka J, Krása J, Mencl, V, Pešina J, Petráň J, Pozdně gotické umění v Čechách, Odeon Praha, 1985
