V současnosti je Hannah Millsová tématem, které upoutalo pozornost a zájem mnoha lidí po celém světě. S rozvojem technologií a globalizací se Hannah Millsová stal základním aspektem v každodenním životě lidí. Od módy po politiku, Hannah Millsová pronikl do všech aspektů moderní společnosti. S tolika různými názory a pohledy je důležité ponořit se hlouběji do tématu Hannah Millsová, abyste pochopili jeho dopad a relevanci v současném světě. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Hannah Millsová a analyzujeme jeho vliv na dnešní společnost.
Hannah Millsová | |
---|---|
![]() Hannah Millsová (29. září 2016) | |
Osobní informace | |
Datum narození | 29. února 1988 (37 let) |
Místo narození | Cardiff |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
zlato | 2016 Rio de Janeiro | třída 470 |
zlato | 2020 Tokio | třída 470 |
stříbro | 2012 Londýn | třída 470 |
Mistrovství světa | ||
zlato | 2006 Las Palmas | třída 420 |
zlato | 2012 Barcelona | třída 470 |
zlato | 2019 Enošima | třída 470 |
stříbro | 2011 Perth | třída 470 |
stříbro | 2015 Haifa | třída 470 |
stříbro | 2017 Soluň | třída 470 |
bronz | 2014 Santander | třída 470 |
bronz | 2018 Aarhus | třída 470 |
Hannah Louise Millsová, OBE (29. února 1988 Cardiff) je bývalá britská profesionální jachtařka. S dvěma zlatými a jednou stříbrnou medailí je nejúspěšnější jachtařkou olympijské historie.[1]
Začala závodit v Cardiff Sailing Centre, když jí bylo osm let. Roku 2001 se stala britskou mistryní ve třídě Optimist a v roce 2006 s Peggy Websterovou vyhrály světový šampionát třídy 420. V juniorské kategorii zvítězila na mistrovství Evropy (2007) i světa (2008). V roce 2012 se spolu se Saskií Clarkovou staly ve třídě 470 mistryněmi světa a na olympiádě obsadily druhé místo. Na Letních olympijských hrách 2016 Millsová a Clarková zvítězily a na Nový rok 2017 jim byl udělen Řád britského impéria.
Po olympiádě začala Millsová jezdit s Eilidh McIntyreovou a zvítězily na světovém šampionátu v roce 2019. Na Letních olympijských hrách 2020 byla vlajkonoškou britské výpravy a spolu s Eilidh McIntyreovou získala zlatou medaili.[2]
V letech 2016 a 2021 získala cenu Světová jachtařka roku. V prosinci 2021 oznámila ukončení sportovní kariéry.[3]