Hadilka obecná

V tomto článku prozkoumáme téma Hadilka obecná z různých úhlů a pohledů. Hadilka obecná je téma, které v historii vyvolalo velký zájem a bylo předmětem debat a diskuzí v různých kontextech. V celém článku budeme analyzovat různé aspekty Hadilka obecná, od jeho dopadu na společnost až po jeho možné budoucí důsledky. Prozkoumáme také, jak se Hadilka obecná vyvíjel v průběhu času a jak ovlivnil různé aspekty každodenního života. Tento článek si klade za cíl poskytnout úplný a hloubkový přehled o Hadilka obecná, aby mohl čtenáři nabídnout širší a podrobnější pochopení tohoto velmi relevantního tématu.

Jak číst taxoboxHadilka obecná
alternativní popis obrázku chybí
Hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkapraďorosty (Monilophyta)
Třídaprutovky (Psilotopsida)
Řádhadilkotvaré (Ophioglossales)
Čeleďhadilkovité (Ophioglossaceae)
Rodhadilka (Ophioglossum)
Binomické jméno
Ophioglossum vulgatum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hadilka obecná či také hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum) je vytrvalá chráněná kapradina z čeledi hadilkovité (Ophioglossaceae). Tento druh je proměnlivý. Týká se to hlavně velikosti listů a tvaru sterilních částí rostlin. Průměrně hadilky dosahují výšky 9 - 14 cm (výjimečně 6 - 23 cm).

Popis

Listy

Počet listů bývá 1 - 3. Jsou dlouze řapíkaté, lysé a mají pochvu. Jejich barva je světle hnědá až olivově zelená. Jeho sterilní část je průměrně 3 - 8,5 cm (výjimečně 1,5 - 12 cm) dlouhá a 2 - 4,2 cm široká. Je matně lesklá a její barva žlutozelená až olivově zelená. Tato část je celistvá, její tvar je vejčitý až kopinatý. Na bázi se pochvovitě sbíhá, vrchol je zaokrouhlený až tupý. Fertilní část je dlouhá až 18 cm a má formu jednoduchého čárkovitého klasu.

Výtrusnice

Jsou ve dvou řadách v 6 - 40 párech, bočně srostlé a ponořené v pletivu. Jejich tvar je kulovitý. Pukají podélnou štěrbinou, jejich výtrusy jsou hrbolkaté. Výtrusy jsou zralé od června do srpna.

Stanoviště

Roste na humózních, jílovitých, zásaditých až neutrálních půdách. Výskyt ve světlých lesích, na vlhkých až mokrých loukách a pastvinách, výjimečně v rákosinách.

Rozšíření

Téměř celá Evropa, SZ Afrika, střední Asie, Dálný východ, Severní Amerika. V ČR roztroušeně po celém území, 170 - 1500 m n. m. Je zařazena mezi silně ohrožené druhy naší květeny (C2), chráněna zákonem je v kategorii druhů ohrožených (§3).

Literatura

HEJNÝ, Slavomil; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR. Praha : Academia, 1997. 557 s. ISBN 80-200-0643-5.

Externí odkazy