Hadačka

V dnešním světě je Hadačka problém, který ve společnosti získal velký význam. Jak roky postupují, důležitost a dopad Hadačka se stávají zjevnějšími v různých aspektech každodenního života. Od svého vlivu na pracovišti až po vliv na zdraví a pohodu se Hadačka stal stálým tématem konverzace ve všech typech prostor. Aby bylo možné plně porozumět tomuto fenoménu a jeho důsledkům, je zásadní analyzovat různé perspektivy a podporovat konstruktivní dialog kolem Hadačka. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Hadačka a jeho vlivem na dnešní společnost.

Hadačka
Hostinec na Dyškánce
Hostinec na Dyškánce
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVýrov
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°57′49″ s. š., 13°27′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel352 (2021)[1]
Katastrální územíVýrov u Kralovic (9,5 km²)
PSČ331 41
Počet domů113 (2021)[2]
Hadačka
Hadačka
Další údaje
Kód části obce187682
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hadačka je vesnice v severovýchodní části okresu Plzeň-sever, část obce Výrov. Žije zde 352[1] obyvatel.

Poloha

Ves leží v nadmořské výšce 460–480 m na obou březích Bučeckého potoka v jeho mělkém údolí, 2,5 km jihozápadně od Kralovic na hlavní silnici I/27 spojující Plzeň a Most. Zástavba je tvořena rodinnými domy, bytovými domy a několika rekreačními objekty.

Historie

Za třicetileté války zarostla řada polí v okolí Výrova a Sechutic lesem. Nové polesí dostal do správy hajný Hadač, po kterém byl les zván na Hadačce. Toto jméno použil i Ondřej Trojer, opat kláštera v Plasích, když na samém konci 17. století po založení Trojan začal stavět chalupy mezi Výrovem a Sechuticemi. Po jeho smrti pokračoval nástupce Evžen Tyttl, který stavbu dokončil. V roce 1702 stálo na Hadačce prvních 7 chalup, které byly osazeny poddanými z různých vesnic klášterního panství. Za chalupu a část panských polí museli chalupníci odvádět úrok po jedné kopě a pracovat 2 dny v týdnu na dvoře Sechutice. V roce 1713 byly postaveny další dvě chalupy.

Památky

Podle projektu klášterního stavitele Matěje Ondřeje Kondela byl za opata Fortunáta Hartmanna postaven barokní zájezdní hostinec Na Dyškánce čp. 12. Název by mohl být zkomoleným názvem předchozí krčmy Na Toskánce, ve které mohli pobývat italští zedníci z Toskánska při stavbě renesanční podoby dvora Sechutice. Areál hostince je tvořen hlavní budovou s novější přístavbou, chlévy, kolnou a pozdější stodolou. Samotný hostinec je podélnou přízemní stavbou, která je tvořena dvěma bočnímu křídly o dvou okenních osách, a středním zvýšeným rizalitem o třech osách s tympanonem. Ve středu je průjezd do dvora s barokním portálem s půlkruhovou archivoltou a masivním klenákem, v tympanonu nad ním pak kamenný znak opata s monogramem F.H.A.P.P.L. a letopočtem dokončení 1756. Na sedlových a valbových střechách jsou pálené tašky.

Jihozápadně od Hadačky na kraji lesa u staré cesty spojující opatství v Plasích se Sechuticemi a dále s Mariánskou Týnicí na místě zvaném U Jána stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1708. Esovitě prohnutá postava prostovlasého světce v obvyklém šatu a biretem u nohou stojí na dvojitém podstavci s nápisy ze všech stran, obklopena je kruhem starých lip.

Ve vsi je ještě socha sv. Judy Tadeáše z roku 1767. Z usedlostí zaslouží pozornost chalupy čp. 7, 37, 43 a 78.

Okolí

Hadačka je v současnosti srostlá s Výrovem, na severovýchodě sousedí s Kralovicemi, na jihozápadě za lesem s Babinou, na západě se dvorem Sechutice a vesnicemi Trojany a Bukovina. U silnice do Plas leží samota Sokolka.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.

Literatura

Externí odkazy

Části obce Výrov
Části obce