Hřbitov u kostela svatého Jiří (Plzeň)

V dnešním světě je Hřbitov u kostela svatého Jiří (Plzeň) téma, které má velký význam a zajímá velké množství lidí. Ať už jde o dopad na společnost, historický význam nebo vliv na každodenní život, Hřbitov u kostela svatého Jiří (Plzeň) upoutal pozornost odborníků i fanoušků. Když se ponoříme do tohoto tématu, setkáváme se s množstvím informací, názorů a pohledů, které nás nutí přemýšlet a zpochybňovat naše vlastní předsudky. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Hřbitov u kostela svatého Jiří (Plzeň), prozkoumáme jeho dopad v různých oblastech a jeho vývoj v čase. Od jeho vzniku až po jeho současný stav se zastavíme u analýzy nejrelevantnějších a nejkontroverznějších aspektů Hřbitov u kostela svatého Jiří (Plzeň) s cílem poskytnout kompletní a obohacující vizi tohoto tématu.

Hřbitov u kostela svatého Jiří
Hřbitov u kostela sv. Jiří
Hřbitov u kostela sv. Jiří
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
ObecDoubravka
Zeměpisné souřadnice49°45′49,73″ s. š., 13°24′49,6″ v. d.
Map
Odkazy
Kód památky34399/4-4461 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kostel svatého Jiří)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřbitov u kostela svatého Jiří a jeho historie je úzce spjata s tímto kostelem, který se nachází v Plzni-Doubravce na břehu soutoku řek Berounky a Úslavy. Společně s chrámem je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historický vývoj

Nejstarší nálezy asi 40 hrobů ve zdejší lokalitě jsou datovány do poloviny 11. století.[2] Nález byl učiněn v roce 1905 v místech staré školy, která byla v roce 1849 upravena na obydlí hrobníka a nakonec v roce 1904 zbourána.[3] Plošné rozšiřování hřbitova lze rozdělit do čtyř částí, kdy nejstarší fází je bezprostřední okolí kostela užívané do roku 1863.[4] Následně došlo k postupnému rozšiřování jižním směrem a to v etapě období let 1863–1897[5] a let 1897–1905.[6] Po roce 1905 došlo k expanzi jak východním tak i severním směrem.[7]

Kostnice

Zajímavostí zdejšího hřbitova je bezesporu barokní kostnice postavená kolem 1730 pravděpodobně Matějem Ondřejem Kondelem,[8] který v té době prováděl přestavbu zdejšího kostela sv. Jiří. Jedná se o obdélníkovou stavbu, jejíž stěny jsou zdobeny lisenami a profilovanou okapní římsou. Delší stěna je prolomena oválnými okny s kovanou mříží, jejichž spodní strana byla v druhé polovině 19. století zazděna. Mezi okny se nachází jednoduchý vstupní portálek. Budova je kryta červenou prejzovou střechou, nad níž je vztyčena kulatá věžička podobná lucernám románských rotund a členěná čtyřmi polosloupky s volutovými motivy. Ve čtyřech polích mezi sloupky jsou oválná okénka a nad nimi štukové reliéfy s lebkou a zkříženými hnáty.

S ohledem na skutečnost, že zdejší farnost byla poměrně velká, zatímco hřbitov kolem kostela poměrně malý,[4] byly hroby často po pěti, někdy však již po třech letech otvírány a kosti skládány k hřbitovní zdi. Z důvodu potřeby důstojného uložení těchto ostatků byla právě zbudována tato kostnice, která se rychle plnila a dobových vyprávění byla často srovnávána s kostnicí v Sedlci. Na přelomu 19. a 20. století došlo k vandalskému poničení kostnice a rozházení kostí. Při rozšiřování hřbitova v letech 1904 a 1905[7] byly kosti z kostnice uloženy do společných šachtových hrobů. Dnes slouží kostnice jako skladiště a postupně chátrá.

Zajímavé náhrobky

Mimo dominantní stavby kostela a kostnice jsou na hřbitově i zajímavé náhrobky, jako např. hrobka rodiny Trejbalů, původně umístěné na hřbitově při zdi kostela Všech svatých, od Jana Kastnera dle návrhu Kamila Hilberta s vrcholovou sochou sv. Jana Křtitele a sochou Ukládání do hrobu či náhrobek dr. Karla Teysslera (zemřel 25. 5. 1869) s plastikou klečícího anděla a ozdobnou mříží po obvodu hrobky, který je nejstarším dochovaným náhrobkem na hřbitově. V roce 1919 zde byl pohřben Stanko Vodička, vůdce Rumburské vzpoury, popravený 29. 5. 1918 v Rumburku. Přesně po roce byl i s dvěma druhy s ním popravenými exhumován a všichni byli převezeni na hřbitovy ve své domovině.

Fotogalerie

  • Hřbitov
    Hřbitov
  • Hřbitov s kostelem sv. Jiří v pozadí
    Hřbitov s kostelem sv. Jiří v pozadí
  • Hrobka rodiny Trejbalů
    Hrobka rodiny Trejbalů

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 146116 : Kostel sv. Jiří. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  2. ↑ Hajšman s.13, 33
  3. ↑ Na mapce vyznačeno žlutě
  4. ↑ a b Na mapce vyznačeno červeně
  5. ↑ Na mapce vyznačeno fialově
  6. ↑ Na mapce vyznačeno zeleně
  7. ↑ a b Na mapce vyznačeno modře
  8. ↑ Hajšman, s. 32

Literatura

  • HAJŠMAN, Jan. Panský dvůr a kostel sv. Jiří v Plzni-Doubravce. Vyd. 1. Plzeň: Petr Mikota, 2007, 68 s. Zapomenuté hrady, tvrze a místa (Petr Mikota). ISBN 978-80-86596-94-5.
  • HAVLICA, Jiří. Milénium kostela svatého Jiří Doubravce v Plzni: 992 - 1992. Plzeň: Magistrát, 1992.

Související články

Externí odkazy