Guemesia

V dnešním světě získal Guemesia nebývalý význam. Ať už svým dopadem na společnost, vlivem na kulturu nebo svým významem v ekonomické sféře, Guemesia dokázal upoutat pozornost a zájem odborníků i fanoušků. V tomto článku budeme komplexně analyzovat všechny aspekty spojené s Guemesia a prozkoumáme jeho původ, vývoj a důsledky. Dále podrobně prozkoumáme jeho roli v současném kontextu a také možné budoucí projekce, které by mohly vyplynout z jeho přítomnosti na globální scéně. Stejně tak se budeme zabývat různými pohledy a názory na Guemesia s cílem poskytnout našim čtenářům úplný a podrobný přehled tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

Jak číst taxoboxGuemesia
Stratigrafický výskyt: Pozdní křída, asi před 84 až 71 miliony let
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
InfrařádCeratosauria
NadčeleďAbelisauroidea
ČeleďAbelisauridae
RodGuemesia
Agnolin et al., 2022
Binomické jméno
Guemesia ochoai
Agnolin et al., 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guemesia byl rod abelisauridního teropoda, žijícího v období pozdní křídy (geologický stupeň kampán, asi před 84 až 71 miliony let) na území dnešní Argentiny (provincie Salta, údolí Amblayo).[1] Formálně byl typový druh Guemesia ochoai popsán v únoru roku 2022.[2]

Objev a popis

Fosilie tohoto abelisaurida v podobě částečně dochované mozkovny (katalogové označení IBIGEO-P 103) byly objeveny roku 2013 v sedimentech geologického souvrství Los Blanquitos. Identifikována byla relativně dobře dochovaná mozkovna dinosaura, svědčící o jeho příslušnosti k abelisauridním teropodům. Jedná se o první prokazatelný objev této skupiny dravých dinosaurů v severozápadní Argentině mimo Patagonii. Vzhledem k malým rozměrům fosilie (délka pouhých 158 mm) je také pravděpodobné, že se jedná o nejmenšího známého zástupce celé čeledi abelisauridů.

Zařazení

Guemesia je rod spadající do nadčeledi Abelisauroidea a čeledi Abelisauridae, přesnější příbuzenské vztahy jsou ale zatím nejisté. Je pravděpodobné, že dalšími blízce příbuznými rody byly Quilmesaurus a také podstatně větší Pycnonemosaurus, který je naopak největším známým zástupcem čeledi.[3]

Paleoekologie

Ze stejného souvrství je známý také malý zástupce kladu Avetheropoda druhu Unquillosaurus ceibalii, formálně popsaný roku 1979.[4] Objeveny tu byly také fosilie dosud nepopsaného a nepojmenovaného druhu titanosaurního sauropoda.[5][6][7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.sci-news.com/paleontology/guemesia-ochoai-10578.html
  2. ↑ Federico L. Agnolín, Mauricio A. Cerroni, Agustín Scanferla, Anjali Goswami, Ariana Paulina-Carabajal, Thomas Halliday, Andrew R. Cuff & Santiago Reuil (2022). First definitive abelisaurid theropod from the Late Cretaceous of Northwestern Argentina. Journal of Vertebrate Paleontology Article: e2002348. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2021.2002348
  3. ↑ SOCHA, Vladimír. Pycnonemosaurus, největší z abelisauridů. OSEL.cz . 2. prosince 2019. Dostupné online.  (česky)
  4. ↑ Powell, J. E. (1979). Sobre una asociación de dinosaurios y otras evidencias de vertebrados del Cretácico Superior de la región de La Candelaria, Prov. de Salta, Argentina. Ameghiniana. 16 (1-2): 191-204.
  5. ↑ Powell, J. E. (1986). Revision de los titanosauridos de America del Sur Argentina. Universidad Nacional de Tucuman, Argentina.
  6. ↑ J. F. Bonaparte and G. Bossi (1967). Sobre la presencia de dinosaurios en la Formación Pirgua del Grupo Salta y su significado cronologico. Acta Geologica Lilloana. 9: 25-44.
  7. ↑ Powell, J. E. (2003). Revision of South American titanosaurid dinosaurs: palaeobiological, palaeobiogeographical and phylogenetic aspects. Records of the Queen Victoria Museum Launceston. 111: 1-173.

Literatura

Externí odkazy