V tomto článku prozkoumáme téma Gudbrandsdalslågen do hloubky, zaměříme se na jeho různé aspekty, jeho význam v dnešní společnosti a jeho význam v současném světě. V tomto směru budeme analyzovat dopad, který má Gudbrandsdalslågen v různých oblastech, od kultury a politiky po technologie a ekonomiku. Ponoříme se do jeho historie, jeho důsledků a jeho vývoje v čase, s cílem lépe porozumět jeho významu a jeho vlivu na náš každodenní život. Dále prozkoumáme budoucí vyhlídky Gudbrandsdalslågen a jeho možný vývoj v nadcházejících letech, stejně jako kontroverze a debaty, které v současnosti vyvolává.
Gudbrandsdalslågen | |
---|---|
![]() řeka u Lillehammeru | |
Základní informace | |
Délka toku | 204 km |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Lesjaskogsvatnet 62°13′0″ s. š., 8°26′0″ v. d. 611 m n. m. | |
Ústí | |
Mjøsa 61°7′0″ s. š., 10°26′0″ v. d. 123 m n. m. | |
Protéká | |
![]() | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Baltské moře, Glomma, Vorma | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gudbrandsdalslågen, též Lågen, je řeka v Norsku. Je dlouhá 204 km.
Odtéká z jezera Lesjaskogsvatnet v obci Lesja v kraji Innlandet, jež je z části uměle nadrženo. Do jezera Lesjaskogsvatnet se vlévá mnoho potůčků z hor Digervarden (1780 m n. m.) a Storhøe (1868 m n. m.). Jezero leží 611 metrů nad mořem a jeho plocha je přibližně 5 km². Gudbrandsdalslågen odtéká z jezera k východu. U Lillehammeru se Gudbrandsdalslågen ze severu vlévá do jezera Mjøsa a to pak opouští pod jménem Vorma. Ta se vlévá zprava do Glommy.