Groningenské ložisko zemního plynu

V dnešním světě je Groningenské ložisko zemního plynu stále důležitější. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu ve vědecké oblasti, Groningenské ložisko zemního plynu se stal tématem obecného zájmu pro široké spektrum publika. V tomto článku prozkoumáme témata související s Groningenské ložisko zemního plynu, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a vývoj v čase. Od svých počátků až po současnost je Groningenské ložisko zemního plynu předmětem debat, kontroverzí a fascinace a v následujících řádcích se pokusíme osvětlit toto téma, které je v současném světě tak aktuální.

Poloha ložiska (největší zelený kruh) na satelitní mapě

Groningenské ložisko zemního plynu je největším ložiskem zemního plynu v Evropě a desátým největším na světě. Nachází se v blízkosti vesnice Slochterenu v nizozemské provincii Groningen a objeveno bylo roku 1959.[1]

Těžba byla zahájena v roce 1963 a celkové zásoby byly odhadovány na 2 800 miliard metrů krychlových. V prvním desetiletí těžby se produkovalo přibližně 100 miliard metrů krychlových ročně a produkce postupně klesla na přibližně 35 miliard metrů krychlových za rok (93 miliónů metrů krychlových zemního plynu denně). Těží se zde přibližně polovina nizozemské národní produkce zemního plynu a zbytek pochází ze 300 menších ložisek, zejména v Severním moři.[2][3]

Těžbu provádí Nederlandse Aardolie Maatschappij BV – joint venture vlastněná rovným dílem společností Royal Dutch Shell a ExxonMobil.[1]

Hospodářské dopady

Po zahájení těžby stoupl export zemního plynu, v důsledku toho začal velký zájem ze zahraničí o nákup guldenů. Posílení domácí měny mělo negativní vliv na ostatní sektory ekonomiky a propad investic, například nezaměstnanost stoupla z 1,1% v roce 1970 na 5,1% v roce 1977.[4]. Tato situace dostala název Holandská nemoc

Těžba a zemětřesení

Těžba zemního plynu provozovaná společnostmi Royal Dutch Shell a ExxonMobil způsobila v oblasti řadu otřesů a zemětřesení, které poškodily množství obytných domů a dalších budov.[5] Když se v 90. letech objevilo první zemětřesení, vláda i těžební společnosti spojitost s těžbou popíraly a tento narativ udržovaly i přes narůstající počet důkazů téměř dalších 20 let.

V roce 2015 soud rozhodl, že těžební společnosti jsou za otřesy zodpovědné a musí realitním společnostem, jejichž objekty byly poškozeny, vyplatit náhradu.[6] Poškození obyvatelé, kteří vlastní své domy sami, se museli kompenzace domáhat právní cestou jako jednotlivci. V roce 2015 obdržely těžební společnosti takovýchto výzev více než 50 000.[5]

Dne 29. března 2018 nizozemská vláda oznámila, že těžbu plynu z bezpečnostních důvodů do roku 2030 zcela zastaví. Další urychlení vyřazení ložiska z provozu a zastavení veškeré těžby do roku 2022 oznámila nizozemská vláda v září 2019.[7]

Galerie

  • Mapa groningenského ložiska zemního plynu
    Mapa groningenského ložiska zemního plynu
  • Stanice Wildervank – groningenské ložisko zemního plynu
    Stanice Wildervank – groningenské ložisko zemního plynu
  • Vrtná a flérovací věž, groningenské ložisko zemního plynu
    Vrtná a flérovací věž, groningenské ložisko zemního plynu
  • Filmový magazín o založení Nizozemské plynárenské unie v roce 1963 (frírsky)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Groningen gas field na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b The Groningen Gas Field . GEO ExPro Magazine . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-11. (anglicky) 
  2. ↑ WHALEY, Jane. The Groningen Gas Field . Roč. 6, č. 4. vyd. geoexpro.com: GEO ExPro, 2009 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-24. (anglicky) 
  3. ↑ BOTTER, Barend J., Vice Managing Director NAM B.V. GAS in the NETHERLANDS: The VITAL COMBINATION of MANY SMALL FIELDS and a GLOBAL GIANT . Paris-Malmaison, France, searchanddiscovery.com: AAPG European Region Annual Conference, 2009-11-23 až 24 . Dostupné online. 
  4. ↑ VYBÍRAL, Jaroslav. Sláva, či prokletí přírodního bohatství?. Ekonomika a trhy . ČSOB . Čís. Říjen 2022. Dostupné online. 
  5. ↑ a b AMIN, Lucas. Shell and Exxon's €5bn problem: gas drilling that sets off earthquakes and wrecks homes. The Guardian. 2015-10-10. Dostupné online . ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  6. ↑ Dutch court: gas producer NAM must compensate homeowners in quake zone. Reuters. 2015-09-02. Dostupné online . (anglicky) 
  7. ↑ Gaswinning Groningen stopt al in 2022 . nos.nl: NOS: Nederlandse Omroep Stichting, rev. 2019-09-10 . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy