Grnčar

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Grnčar a jak ovlivnil různé oblasti společnosti. Od svého objevení Grnčar vzbuzoval velký zájem a vyvolal relevantní diskuse o jeho důležitosti. V průběhu historie byl Grnčar zdrojem studia a úvah a jeho vliv výrazně poznamenal vývoj různých oborů. V tomto smyslu je důležité analyzovat, jak se Grnčar vyvíjel v průběhu času a jaká byla jeho role při utváření reality, kterou obýváme. Kromě toho se budeme zabývat různými pohledy a názory na Grnčar, abychom pochopili jeho skutečný rozměr a rozsah. Prostřednictvím hluboké a objektivní analýzy se tento článek snaží nabídnout komplexní vizi Grnčar a jeho dopady v současnosti.

Grnčar
Řeka Grnčar (též Vermosh) v údolí stejného jména v nejsevernějším cípu Albánie
Řeka Grnčar (též Vermosh) v údolí stejného jména v nejsevernějším cípu Albánie
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grnčar (albánsky Lumi i Vermoshit, v srbské cyrilici Грнчар) je řeka, protékající na pomezí Černé Hory a Albánie.

Pramení v Černé Hoře, v pohoří Veruša, poté protéká údolím Vermosh na semém severu Albánie (jehož název v albánském jazyce rovněž nese). V blízkosti obce Bojović se opět vrací na černohorské území. Poté protéká městem Gusinje; nedlouho poté se slévá s řekou Vruja a dále pokračuje jako řeka Lim až do Plavského jezera.

Řeka má typický charakter toku s rychlým spádem a širokým korytem, které se často vymílá. Byť je její průtok neveliký, dosahuje koryto Grnčaru šíře i několika desítek metrů. Je mělké a tak lze řeku poměrně dobře přebrodit.

Podle řeky se také jmenuje i vesnice, nacházející se poblíž Gusinje v údolí řeky samotné, cca 2 km proti jejímu proudu.

Koryto řeky sloužlo dlouhodobě jako zdroj těžby štěrku. Výsledkem byla jeho devastace a časté změny toku řeky. Grnčar navíc každé jaro zaplavuje okolní vesnice, a proto místní političtí představitelé hledají řešení, jak řeku regulovat. Do budoucna se uvažuje o projektu spolupráce s Evropskou unií.[1]

Reference

  1. Zpráva na portálu Vijesti.me (srbsky). www.vijesti.me . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-03.