Gotická hráz Máchova jezera ve Starých Splavech

V dnešním článku se ponoříme do vzrušujícího světa Gotická hráz Máchova jezera ve Starých Splavech. V následujících několika řádcích důkladně prozkoumáme všechny aspekty a aspekty související s Gotická hráz Máchova jezera ve Starých Splavech, od jeho historie a původu, přes jeho dnešní relevanci až po jeho možné budoucí důsledky. Gotická hráz Máchova jezera ve Starých Splavech je téma velkého zájmu a relevance, které upoutalo pozornost lidí po celém světě. Proto je klíčové plně porozumět všem aspektům souvisejícím s Gotická hráz Máchova jezera ve Starých Splavech, abychom pochopili jeho důležitost a potenciální dopad na naše životy.

Gotická propusť a průrva v pískovcové skále ve Starých Splavech na Robečském potoce.

Gotická hráz Máchova jezera ve Starých Splavech je rybniční hráz Máchova jezera nacházející se v jeho nejzápadnější části, na východ od páteřní komunikace, ulice Dalibora z Myšlína ve Starých Splavech. Jedná se o gotickou technickou památku z období vlády Karla IV.[1][2] Souvisí se založením tzv. Máchova jezera (tehdy pod názvem Velký rybník či Großteich) roku 1366. Svým stářím je tedy srovnatelná s Karlovým mostem. Na koruně hráze se nachází alej památných stromů, zejména borovic lesních. Na východním okraji pak stojí památný dub. Díky svému stáří několika set let a své mohutnosti a umístění na gotické hrázi patří mezi zákonem chráněné stromy České republiky.

Historie

Rybník a s ním i hráz je gotickým vodním dílem, byl založen v roce 1366 Karlem IV. V rašelinné pánvi na Robečském potoku (přítok Ploučnice). Okolnosti založení rybníka doložil jednak pražský kanovník Beneš Krabice z Veitmile (udáno založení v říjnu 1366) a také kronikář Jan z Gubenu. Druhý zápis byl sepsán v Žitavě roku 1367 a zmiňoval i v Čechách dosud nevídaný druh ryb, parmy neboli vousáči. Rybník byl popisován jako rybník nad Hirschbergem (německý název Doks).[3] Existují tvrzení, že rybník byl založen již roku 1272.[4]

Technická památka

Rybniční hráz (též hráz rybníka) je stavba, která zadržuje vodu v rybnících.[5] Hráze obvykle mívají tzv. návodní stranu (svah do vody), vzdušnou stranu (vnější svah), patu (přechod svahu hráze do okolní krajiny) a korunu (nejvyšší část hráze).

Ekologický význam

Památná alej Staré Splavy na Hrázi Máchova jezera.

Ke zpevňování hrází se tradičně využívaly duby. Právě dubové porosty v kombinaci se svahovitým a sluncem exponovaným profilem vytvářejí vhodné stanoviště pro řadu teplomilných živočichů, rostlin a hub. Některé z nich se v rámci České republiky vyskytují převážně nebo výlučně právě na hrázích rybníků. Nejinak je tomu i v případě Starých Splavů, i z tohoto důvodu se lokalita nachází v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj.

Živočichové

Mezi obyvatele hrází patří brouci vázaní na staré duby, případně jejich tlející dřevo:

Rostliny

Krom samotných dubů, které v některých případech dosahují výjimečného stáří (některé duby na Českolipsku pocházejí z doby založení rybníků a dosahují stáří kolem 700 let) se na řadě hrází vyskytuje subxerofilní a xerofilní vegetace.

Reference

  1. ↑ https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/geologicky-zaklad-rybniku-machova-kraje/
  2. ↑ http://www.maskil.online/2020/09/16/synagoga-ve-starych-splavech/
  3. ↑ MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Karel IV.a Doksy, s. 16. 
  4. ↑ VLČEK, Vladimír. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. Kapitola M, s. 168. 
  5. ↑ Ottův slovník naučný na CD-ROM, díl XXII . Aion CS, s.r.o.. S. 398–399.