V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Gauja, téma, které upoutalo pozornost vědců, akademiků i nadšenců. Gauja je předmětem studia a debat po celá desetiletí a jeho vliv se rozšiřuje na velkou část moderní společnosti. Od jeho počátků až po budoucí důsledky důkladně prozkoumáme různé aspekty Gauja a dopad, který měl na různé aspekty každodenního života. Doufáme, že prostřednictvím podrobné analýzy poskytneme komplexní pohled na Gauja a jeho důsledky, což čtenářům umožní získat hlubší pochopení tohoto zajímavého tématu.
Gauja | |
---|---|
![]() řeka u města Sigulda | |
Základní informace | |
Délka toku | 452 km |
Plocha povodí | 8900 km² |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Vidzemská vysočina 57°4′51,27″ s. š., 25°35′50,69″ v. d. | |
Ústí | |
Rižský záliv 57°9′31,86″ s. š., 24°15′59,4″ v. d. | |
Protéká | |
![]() ![]() | |
Úmoří, povodí | |
Baltské moře | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gauja (estonsky a livonsky Koiva) je řeka v Lotyšsku, tvořící též částečně hranici Lotyšska s Estonskem. Je 452 km[1] dlouhá. Povodí má rozlohu 8900 km². Je to jediná velká lotyšská řeka, která pramení a ústí na lotyšském území.
Pramení na Vidzemské vysočině, kde protéká přes celou řadu jezer. Ústí do Rižského zálivu.
Řeka je splavná. Leží na ní města Strenči, Valmiera, Cēsis, Sigulda. V oblasti měst Valmiera a Sigulda je údolí řeky hluboce zařezané do okolní krajiny a působí velmi malebně. Zachovaly se ruiny zámků ze 13. a 14. století (Sigulda, Turajda, Krimulda).