V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Galeamopus. Prozkoumáme jeho původ, jeho dopad na současnou společnost a možný budoucí vývoj související s tímto tématem. Od svého vzniku až po současnost vzbuzuje Galeamopus velký zájem v různých oblastech a přitahuje jak odborníky, tak zájemce o lepší pochopení jeho významu. Na těchto stránkách budeme analyzovat jeho mnohé aspekty a to, jak ovlivnil životy lidí. Galeamopus je bezpochyby téma, které nenechá nikoho lhostejným, a jsme si jisti, že tento článek bude velmi zajímat všechny, kdo se o něm chtějí dozvědět více.
![]() Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, před 155 miliony let | |
---|---|
![]() Kostra galeamopa | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Sauropodomorpha |
Nadčeleď | Diplodocoidea |
Čeleď | Diplodocidae |
Podčeleď | Diplodocinae |
Rod | Galeamopus |
Binomické jméno | |
Galeamopus hayi Tschopp et al., 2015 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Galeamopus („Potřebující helmu”) byl rod velkého sauropodního dinosaura, blízce příbuzného severoamerickým rodům Diplodocus a Apatosaurus.[1]
Galemopus se vyskytoval téměř na konci období jury, před asi 155 miliony let, na západě Severní Ameriky. Jeho fosilie byly objeveny roku 1902 u města Sheridan na území dnešního státu Wyoming v souvrství Morrison svrchnojurského stáří. Dinosaurus měřil na délku kolem 23 až 27 metrů, jeho hmotnost je odhadována na 10 až 15 tun.[2] Roku 1924 byl paleontologem Williamem Jacobem Hollandem popsán jako nový druh rodu diplodokus (D. hayi), což platilo po dobu dalších 91 let.
V roce 2015 zjistili paleontologové Emanuel Tschopp, Octávio Mateus a Roger Benson, že jde o odlišného diplodokidního dinosaura, který si zaslouží vlastní rodové jméno. Genoholotyp HMNS 175 (dříve CM 662) tedy nyní reprezentuje druh Galeamopus hayi.[3]
V květnu roku 2018 byla kostra galeamopa kompletní z 85 % slavnostně odhalena v muzeu v americkém Cincinnati.[4]
V roce 2022 byla publikována odborná práce, v rámci jejíhož výzkumu byly obratle galeamopa zkoumány moderními zobrazovacími technologiemi.[5]