V dnešním světě se G-kvartet stalo velmi aktuálním tématem. S významným dopadem na různé aspekty společnosti, G-kvartet upoutal pozornost mnoha odborníků a vědců, kteří se snažili pochopit jeho vliv a důsledky. Od svého vzniku až po současnost G-kvartet vyvolal debaty, diskuse a úvahy v různých oblastech, včetně politiky, ekonomiky, kultury a technologie. V tomto článku prozkoumáme fenomén G-kvartet do hloubky, analyzujeme jeho původ, současný vývoj a možné budoucí trendy.
G-kvartet (též guaninový kvartet nebo G-tetráda) je rovinný systém čtyř guaninových bází, navzájem pootočených o 90° a pospojovaných vodíkovými můstky. Patří mezi nekanonické (neobvyklé) typy sekundární struktury nukleových kyselin. G-kvartety jsou běžně k nalezení v GC-bohatých oblastech RNA, ale i v DNA (především v promotorových oblastech některých genů, na koncích telomer)[1] a v některých oblastech genů pro těžké řetězce imunoglobulinů.[2] Vyskytuje-li se nad sebou hned několik G-kvartetů, útvar se někdy označuje jako G-kvadruplex.[1] Pro vznik G-kvartetů je zásadní existence tzv. hoogsteenovského párování – klasické párování bází by neumožnilo vznik této neobvyklé struktury.[3]