V dnešním světě je Géza Borovszky tématem, které nabylo velké aktuálnosti a vzbudilo zájem akademiků, odborníků i laické veřejnosti. Od svého vzniku až po současnou evoluci byl Géza Borovszky předmětem četných debat a diskuzí o jeho dopadu na společnost, ekonomiku a politiku. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Géza Borovszky, od jeho historické důležitosti až po jeho vliv na současný svět. Budeme analyzovat, jak Géza Borovszky utvářel způsob našeho myšlení, jednání a vztahu k našemu prostředí, a prozkoumáme význam, který má v moderním světě. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme tento fenomén osvětlit a nabídnout komplexní pohled na Géza Borovszky a jeho význam v současném kontextu.
Géza Borovszky | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1925 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | soc. dem. KSČ maď.-něm. soc. dem |
Narození | 14. dubna 1884 Košice |
Úmrtí | 1955 (ve věku 70–71 let) Maďarsko ![]() |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Géza Borovszky (14. dubna 1884 – 1955 Maďarsko[1]) byl československý politik maďarské národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou, později za Komunistickou stranu Československa a nakonec za Maďarsko-německou sociálně demokratickou stranu.
Po parlamentních volbách v roce 1920 získal mandát v Národním shromáždění.[2] Mandát získal za československé sociální demokraty, v průběhu volebního období ale přešel do nově vzniklé KSČ. V roce 1922 ovšem z komunistického poslaneckého klubu vystoupil a přešel do klubu maďarsko-německých sociálních demokratů.[3]
Podle údajů k roku 1920 byl profesí tajemníkem strany v Košicích.[4]