Dnes je František Sajfert vysoce relevantní téma, které upoutalo pozornost širokého publika. Jak čas postupuje, František Sajfert se stal klíčovým bodem diskuse v různých oblastech, od politiky po vědu, kulturu a technologii. V tomto článku důkladně prozkoumáme různé aspekty František Sajfert a jeho dopad na naši společnost. Od jeho počátků až po jeho důsledky budeme do hloubky analyzovat důležitost a relevanci František Sajfert v dnešním světě. František Sajfert je bezpochyby téma, které bude v blízké budoucnosti nadále vyvolávat debaty a úvahy, takže je nezbytné být si vědom všech jeho důsledků.
František Sajfert | |
---|---|
![]() František Sajfert | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1902 – 1907 | |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1889 – 1911 | |
Člen Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1910 – 1911 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Strana konzervativního velkostatku |
Narození | 4. října 1856 Křelice ![]() |
Úmrtí | 11. dubna 1911 (ve věku 54 let) Česká Bělá ![]() |
Profese | sedlák, zemědělec a politik |
Ocenění | Řád Františka Josefa |
Commons | František Sajfert |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Sajfert (4. října 1856 Křelice[1][2] – 11. dubna 1911[3] Česká Bělá[4]) byl český statkář a politik, za Rakouska-Uherska na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Narodil se v slezských Křelicích. Byl později adoptován a zdědil po svém strýci Janu Sajfertovi českobělské panství.[1] Působil jako velkostatkář, zemědělský odborník a politik.[3] Byl velkostatkářem v České Bělé. Roku 1908 mu byl udělen Řád železné koruny a již roku 1898 i Řád Františka Josefa. Působil jako okresní starosta.[5][6] Podle jiného zdroje byl jen členem okresního zastupitelstva v Německém Brodu.[1] V České Bělé spoluzakládal hasičský sbor a byl jeho prvním velitelem.[7]
V zemských volbách v roce 1889 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii velkostatkářské (nesvěřenecké velkostatky). Byl členem Strany konzervativního velkostatku.[8] Mandát na sněmu obhájil i ve volbách v roce 1895,[8] volbách v roce 1901[9] a volbách v roce 1908.[10] Zasedal dlouhodobě ve výboru českého odboru zemské zemědělské rady.[6]
Na počátku století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1902 získal mandát na Říšské radě za velkostatkářskou (nefideikomisní) kurii v Čechách. Nastoupil 3. prosince 1902 místo Jana Radimského.[11] K roku 1907 se profesně uvádí jako zemský poslanec a statkář.[12] V květnu 1906 se uvádí jako jeden z 15 členů poslaneckého Klubu českého konzervativního velkostatku (Gruppe der Abgeordneter des böhmischen konservativen Großgrundbesitzes).[13]
V dubnu 1910 byl povolán za doživotního člena Panské sněmovny (nevolená, horní komora Říšské rady).[6]
Zemřel náhle v dubnu 1911.[5]