František Mana

V dnešním světě je František Mana téma velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už se jedná o politický, společenský, vědecký nebo zábavný problém, František Mana upoutal pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a prostředí. S bohatou a rozmanitou historií zůstává František Mana i dnes předmětem diskusí a debat. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty František Mana a jeho dopad na moderní společnost a také důsledky, které má pro budoucnost.

František Mana
Narození22. října 1910
Horní Lideč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1950 (ve věku 40 let)
Uherské Hradiště
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Národnostčeská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Symbolický hrob na Čestném pohřebišti popravených a umučených z padesátých let (III. odboj) na Ďáblickém hřbitově v Praze

František Mana (22. října 1910[1] Horní Lideč – 24. října 1950[2] Uherské Hradiště) byl český autodopravce a protikomunistický odbojář odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a popravený v roce 1950.[3]

Životopis

Narodil se v roce 1910 v Horní Lidči rodičům Josefovi a Marii. Měl dva bratry, Josefa a Aloise, a dvě sestry, Marii a Františku. V dětství absolvoval dvě třídy obecné školy. S manželkou Anežkou měl tři děti, Františka, Rudolfa a Marii.[4]

Během druhé světové války pomáhal partyzánům. Později mu za tuto činnost zaslal písemné uznání generál Ludvík Svoboda. Krátce po konci války vstoupil do KSČ, ale v roce 1947 z ní vystoupil. V listopadu 1948 byl kontaktován odbojářem Rudolfem Lenhardem a informoval ho o vzniku protikomunistické organizace Světlana. Mana do organizace vstoupil a stal se členem podskupiny zvané „Světlana - Makyta.“ Mana ve skupině pracoval hlavně jako řidič a Lenhardovi pomáhal cestovat po Valašsku. Pomáhal rovněž při zapojování dalších členů do aktivit skupiny. V roce 1949 začal pomáhat také s šířením protirežimních letáků. Příslušníci Státní bezpečnosti jej zatkli v roce 1949.[5] Zatčení se ovšem bránil a při šarvátce s příslušníky StB mu byla roztříštěna lebeční kost. V bezvědomí byl převezen do věznice, ze které byl posléze převezen do nemocnice.[6] Po zatčení byl vzat do vazby v Uherském Hradišti. V ní byl poté vyšetřovateli mučen. V lednu 1950 na něj bylo podáno trestní oznámení. V květnu 1950 byl v politickém procesu, konaném v místní uherskohradišťské Sokolovně, za trestné činy velezrady, veřejné násilí a vydírání odsouzen k trestu smrti.[4] V červenci 1950 zamítl jeho dovolání Nejvyšší soud a neúspěšná byla rovněž žádost o prezidentskou milost. Popraven byl v říjnu 1950.[7][8]

Rehabilitován byl po sametové revoluci. V roce 1993 byla v Uherském Hradišti instalována pamětní deska na památku obětí komunistického režimu v regionu, na níž je uvedeno i jeho jméno.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ František Mana. Vzpomínky . . Dostupné online. 
  2. ↑ Pomník Obětem III. odboje | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz . . Dostupné online. 
  3. ↑ František Mana (1910-1950) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz . . Dostupné online. 
  4. ↑ a b František Mana. Encyklopedie Brna . . Dostupné online. 
  5. ↑ Případ Světlana Proměny obrazu třetího odboje. www.ustrcr.cz. Dostupné online. 
  6. ↑ ČÍŽOVÁ, Petra. Politická perzekuce na jihovýchodní Moravě v letech 1948 - 1953. 2013 . Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Philosophical Faculty. Dostupné online.
  7. ↑ a b Pamětní místa na komunistický režim . . Dostupné online. 
  8. ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz . . Dostupné online. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.