František Kabelák

V tomto článku prozkoumáme téma František Kabelák z různých úhlů, abychom lépe porozuměli jeho důležitosti a dopadu na dnešní společnost. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl František Kabelák tématem zájmu a diskusí v různých oblastech a přitahoval pozornost odborníků a profesionálů z různých oborů. V tomto článku budeme analyzovat různé pohledy na František Kabelák a také jeho možné důsledky pro budoucnost. Prozkoumáme také konkrétní příklady, které ilustrují význam František Kabelák v současném kontextu. Nakonec položíme otázky a úvahy, které čtenáře vyzve k prohloubení znalostí a porozumění František Kabelák.

František Kabelák
Narození8. listopadu 1902
Vídeň
Úmrtí5. září 1969 (ve věku 66 let) nebo 13. srpna 1969 (ve věku 66 let)
Bečov nad Teplou
Povoláníhermetik, účetní a esoterik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Kabelák (8. listopadu 1902 Vídeň – 5. září 1969) byl český hermetik, mág a kabalista. Podílel se na činnosti pražské společnosti Universalia. Napsal velmi rozsáhlé literární dílo, jehož značná část je dnes ztracena.

Občas uváděné datum jeho smrti 13. srpna 1969 není správné.[1]

Život

Narodil se ve Vídni, kde maturoval a kde se stal členem spolku Magikon. Později cestoval po Evropě, Středním Východě a Africe, kde onemocněl malárií, jejíž následky si nesl celý život. Byl polyglotem, mluvil německy, anglicky, hebrejsky, arabsky, francouzsky, polsky, ovládal i jidiš, koptštinu a latinu. V Palestině se setkal s kabalou, které zcela propadl. Nakonec se usadil v Praze, kde se 23. listopadu 1936 oženil se Zdeňkou Lacinovou, s níž měl dva syny a dceru. Místo rodiny se ale hlavně zabýval kabalou a magií. Stal se členem pražské hermetické společnosti Universalia, veřejně přednášel a publikoval.[2]

Během německé okupace mu byla veřejná činnost zakázána a nacisté mu zabavili všechny knihy. Po válce žil nejdříve ve Vodné a poté v Bečově nad Teplou, sice se svou rodinou, ale už rozvedený. Stále se věnoval hlavně kabale a u města si postavil chatu, kde praktikoval magii. Pokoušel se i léčit lidi. Byl považován za podivína, ke konci života trpěl těžkou sklerózou a poruchami ledvin.[2]

Dílo

  • Egejská mysteria ideje Krásy a jiné texty. Vodnář, Praha 2016. Ed. Lukáš Loužecký.
  • Herbarium spirituale siderum I. – Teorie a prakse hermetického lékařství rostlinného. Eulis, Praha 1941.
  • Herbarium spirituale siderum II. – Teorie a prakse hermetického lékařství rostlinného. Eulis, Praha 1941.
  • Herbář hermetikův I–III. Vodnář, Praha 2011. Ed. Lukáš Loužecký.
  • Charaktery a geniové dní. Čtvrtá kniha kabbalistických schémat. Patrně 1941.
  • Charaktery a pantakly Luny. Druhá kniha kabbalistických schémat. Eulis, Praha 1940.
  • Kabbalistické zasvěcení. I–III. Hermetická iniciace Universalismu na základě systému kabbalistického. Eulis, Praha 1938–1940. (2. vydání Horus, Brno 1995.)
  • Kniha o jógu. Pojednání o filosofii indické psychurgie. Vodnář, Praha 2014. Ed. Lukáš Loužecký.
  • Kniha tajemství velikého šemu. První kniha kabbalistických schémat. Eulis, Praha 1940. (2. vydání Horus, Brno 1998.)
  • Magie I. Magia divina. S úvodními kapitolami k magii. Trigon, Praha 2006 (ve skutečnosti 2007). Ed. Lukáš Loužecký.
  • Magia nigrae. Eulis, Praha 1940. (2. vydání 1941; 3. vydání Horus, Brno 1941.)
  • Magické charaktery zvířetníku. Třetí kniha kabbalistických schémat. Eulis, Praha 1941. (2. vydání Horus, Brno 1998.)
  • Praktická spagyrie. Eulis, Praha 1940. (2. vydání Horus, Brno 1996.)

František Kabelák publikoval také celou řadu odborných článků v časopisech Logos a Medium. Jsou to například:

  • Konstrukce magického zrcadla.
  • Lidská duše podle učení kabbaly.
  • Lidské rasy a arijská hermetická kultura.
  • Magická koncentrace.
  • Magie zvědná – a další.

Reference

  1. ↑ FAUST, Johannes. Magia innaturalis. 2. vyd. Praha: Klub Mladé poesie, 1970. S. 4. 
  2. ↑ a b František Jindřich Kabelák . Slavkovský les . Dostupné online. 

Externí odkazy