František Jindřich Schlik

V tomto článku vás zveme k prozkoumání fascinujícího světa František Jindřich Schlik. Ať už jste amatér nebo odborník na toto téma, určitě najdete cenné a zábavné informace, které vám umožní proniknout hlouběji do tohoto vzrušujícího tématu. Od svých počátků až po nejnovější aplikace nabízí František Jindřich Schlik širokou škálu aspektů zájmu, které nepochybně probudí vaši zvědavost. Připojte se k nám na této cestě objevování, kde prozkoumáme nejrelevantnější a nejpřekvapivější aspekty František Jindřich Schlik. Připravte se na rozšíření svých znalostí a užijte si prohlídku, která ve vás nepochybně probudí zájem o toto vzrušující téma!

František Schlik
Hlava rodu Schliků
Ve funkci:
21. dubna 1957 – 23. ledna 2005
PředchůdceJindřich Maria Schlik
NástupceJindřich Schlik
Narození8. července 1914
Vokšice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. ledna 2005 (ve věku 90 let)
Jičín
ČeskoČesko Česko
Choť(1945) Kunhuta Busseul (1921–2008)
RodičeJindřich Maria Schlik (1875–1957) a Margareta z Thun-Hohensteinu (1885–1968)
Děti1. Jindřich (* 1946)
2. Terezie, provd. von Brandt (* 1949)
3. František (* 1952)
Příbuzníbratr: Zikmund Schlik (1916–1988)
bratr: Jindřich František Schlik (1916–2004)
bratr: Ondřej Schlik (1917–1942)
sestra: Marie Margareta, provd. Bucková (1921–2013)
Profesearistokrat
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Jindřich Schlik (celým jménem František Jindřich Sigmund Antonín Maria hrabě Schlik z Holíče a Pasounu;[1] 8. července 1914 Vokšice – 23. ledna 2005 Jičín)[2] byl český šlechtic z rodu Schliků (Šliků) a signatář Prohlášení české a moravské šlechty ze září 1939.

Život

Narodil se jako první potomek a nejstarší syn Jindřicha Marii Schlika (1875–1957), majorátního pána na zámcích Jičíněves a Vokšice, a jeho manželky Margarety Thun-Hohensteinové (1885–1968).

Jako vlastenec podepsal Prohlášení české a moravské šlechty ze září 1939 – společně se svým otcem Jindřichem Mariou Schlikem a bratry Zikmundem (1916–1988), Jindřichem (1916–2004) a Ondřejem (1917–1942).

Po komunistickém puči byl jeho rodičům znárodněn majetek a v únoru 1949 byli donuceni narychlo opustit zámek. Poté František pracoval jeden rok jako tajemník dosazeného správce. Následovala práce kočího na bývalém schlikovském statku. Později přijal práci na pozici odhadce léčivých bylin ve firmě Spofa. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy emigroval s rodinou do Spolkové republiky Německo.[3]

Po sametové revoluci mu byl vrácen majetek v restituci. Jeho rod tak vlastní např. zámek v Jičíněvsi.

Rodina

Dne 17. dubna 1945 se v Jičíněvsi oženil s francouzskou hraběnkou Kunhutou Busseul (4. června 1921 Horgoš, Srbsko – 21. dubna 2008 Jičíněves), dcerou Raoula Busseula a jeho manželky Marie Terezie Lobkowiczové.[2] Narodily se jim následující děti:[2]

  • 1. Jindřich (* 19. 3. 1946 Praha)
    • ⚭ (7. 6. 1969 Praha) Zdenka Jílková (* 21. 3. 1948 Pardubice)
  • 2. Terezie (* 11. 1. 1949 Jičín)
    • ⚭ (22. 6. 1996 Karlovy Vary) Georg Wilhelm von Brandt (* 24. 5. 1940 Windhoek, Namibie)
  • 3. František (* 9. 1. 1952 Jičín)

Odkazy

Reference

  1. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Schliků 3 . genealogy.euweb.cz, rev. 2009-07-24 . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. : Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 330. 
  3. ↑ VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 141. 

Související články

Externí odkazy