František Hošek

V dnešní době je František Hošek v našich životech opakujícím se tématem. Od svého vzniku má velký dopad na společnost a způsobuje významné změny ve způsobu, jakým žijeme a ve vztahu k našemu životnímu prostředí. Nezáleží na tom, zda jste odborníkem v oboru, nebo jen fanouškem, František Hošek upoutal pozornost všech, vyvolal vášnivé debaty a podnítil rostoucí zájem. V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad František Hošek na různé aspekty našeho života, analyzujeme jeho důsledky a zvážíme jeho vliv v budoucnu.

František Hošek
František Hošek
František Hošek
Narození2. dubna 1871 nebo 1. dubna 1871
Bechyně
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. května 1895 (ve věku 24 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánísochař a keramik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Hošek (2. dubna 1871 Bechyně[1] – 9. května 1895 Praha[2]) byl český sochař.

Život a dílo

Byl synem bechyňského pekařského mistra Matěje Hoška a jedním z prvních žáků Střední odborné školy keramické v Bechyni, kterou absolvoval v roce 1886. Poté studoval na pražské Umělecko-průmyslové škole v ateliéru profesora J. V. Myslbeka. Podle svědectví spolužáků i samotného profesora byl jeho nejnadanějším žákem. Zemřel předčasně v pražské Všeobecné nemocnici ve věku 24 let na infekci střevního tyfu.

Jeho dílo je ovlivněno Myslbekovým zájmem o osobnosti české národní historie a řadí se do širšího proudu naturalistické a sociální plastiky devadesátých let 19. století.

Jeho nejznámější sochařské dílo je Alegorie průmyslu pro budovu Městské spořitelny v Praze od arch. Antonína Wiehla a Osvalda Polívky. 536/I v Praze 1, Rytířská 2, 22, 29 (1892–1894),[3] kde také realizoval výplně oken. Kromě toho vytvořil reliéfy Mánesa, Tyrše, Fügnera, Žižky, Smetany aj. a skicu k pomníku Jana Sladkého Koziny na vrch Hrádek u Domažlic, který ovšem už musel realizovat sochař Čeněk Vosmík.

Zachovaly se také některé jeho komorní práce, jako Dráteníček (Národní galerie v Praze) nebo lyrická kompozice Loučení (klauzurní práce), která je ve sbírkách Městského muzea v Bechyni, medailon Madona s Ježíškem v terakotě a Uzdravení slepého a keramické návrhy, které reprodukovala akciová továrna Keras.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Všeobecné nemocnice v Praze
  3. ↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 22. Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

Literatura

  • Halířová, Marie: František Hošek (1971 – 1895). Diplomová práce na Katedře dějin umění FF UK v Praze. Praha 1960.
  • Procházka Václav: Sbírka českého sochařství (1961), kat. 98 s., Národní galerie v Praze
  • Nový slovník československých výtvarných umělců (A – K), Toman Prokop Hugo (1993), 605 s., Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • ČAPEK, Karel Matěj. František Hošek. Světozor. 1895-05-17, roč. 29, čís. 27, s. 324. Dostupné online . 

Externí odkazy