František Bareš

Dnes je František Bareš téma široce diskutované a analyzované v různých oblastech společnosti. Jeho dopad zasáhl do různých oblastí, od zdraví po technologie, politiku a ekonomiku. František Bareš vyvolal řadu debat a kontroverzí, které zdůraznily důležitost jeho studia a porozumění. V průběhu let se František Bareš vyvíjel a přizpůsoboval změnám a výzvám, kterým čelil, a stal se tématem zájmu odborníků i fandů. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty a dopady František Bareš s cílem poskytnout kompletní a aktualizovanou vizi tohoto tématu, které je dnes tak relevantní.

František Bareš
František Bareš
František Bareš
Narození20. ledna 1851
Mezihoří
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí8. června 1924 (ve věku 73 let)
Mladá Boleslav
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípedagog, spisovatel, historik a učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Bareš (20. leden 1851, Mezihoří u Sedlčan[1] – 8. červen 1924, Mladá Boleslav) byl český středoškolský pedagog, historik a muzejní pracovník.

Život

Absolvoval reálné gymnázium v Táboře (1865–1872) a poté vystudoval zeměpis a dějepis na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandově univerzity v Praze. V letech 1876–1908 byl profesorem na mladoboleslavském gymnáziu, kde byly jeho žáky mj. Josef Pekař a Josef Vítězslav Šimák.[2] Současně byl zakladatelem a správcem mladoboleslavského muzea od roku 1863. Založil „Krajinský muzejní spolek“ a měl podíl na otevření první městské muzejní expozice. Od roku 1886 byl správcem městského archivu a jednatelem Muzejního spolku v Mladé Boleslavi.

Spisy (výběr)

  • Dějiny mladoboleslavského školství, 1888[2]
  • Učebnice zeměpisu pro průmyslové školy, 1888[2]
  • Zvonaři a konváři mladoboleslavští, Praha : vlastní náklad, 1894
  • Poslední ratolesti rodu Krajířovského. Mladá Boleslav: V. P. Nešněra, 1899. Dostupné online. 
  • Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Svazek 21. Politický okres Mladoboleslavský. Praha: Archaeologická kommisse při Č. ak. císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1905. Dostupné online.  Archivováno 27. 11. 2014 na Wayback Machine.
  • K vycházkám po Boleslavsku, 1907[2]
  • Historická a umělecká památná místa v Boleslavsku, Mladá Boleslav 1908
  • Museum v památném sboru českobratrském, Mladá Boleslav 1912
  • Listy úřední korespondence města Boleslava Mladého z let 1588, 1589, 1599, 1916[2]
  • Bezděz. Průvodce po hradě a jeho okolí, Praha 1919
  • Průvodce po Mladé Boleslavi a okolí, Mladá Boleslav 1920
  • Paměti města Mladé Boleslavě. díl 1; Mladá Boleslav : vlastní náklad, 1921. Dostupné online.
  • Paměti města Mladé Boleslavě. díl 2; Mladá Boleslav : Jos. L. Švíkal, 1922

Odkazy

Literatura

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 67-68, Academia, Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Počepice
  2. ↑ a b c d e BENEŠ, Luděk. Osobnosti Mladoboleslavska. : Muzeum Mladoboleslavska, 2009. S. 7. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.