V tomto článku prozkoumáme dopad, který má Fixace (populační genetika) na různé aspekty moderní společnosti. Od svého vlivu na ekonomiku až po roli v populární kultuře, Fixace (populační genetika) zanechal hlubokou stopu v našem světě. Budeme analyzovat jeho vývoj v čase a významné změny, které způsobil v různých oblastech. Dále prozkoumáme debaty a kontroverze, které vyvolal, stejně jako možné budoucí důsledky jeho přítomnosti. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se tento článek snaží poskytnout širší a hlubší pochopení Fixace (populační genetika) a jeho aktuálního významu.
Fixace je změna v genofondu, při níž zcela převládne jen jedna alela genu namísto původních dvou či více alel.[1] Ve stavu, kdy nedochází k neustále novým mutacím, musí být každý alela dříve nebo později ztracena z populace či fixována (kompletně rozšířena v populaci).[2] Fixace může znamenat také uchycení genu na určité pozici v DNA (lokusu).
V procesu substituce je dříve neexistující alela rozšířena mutací a podpůrná fixace se následně rozšíří náhodným genetickým driftem či pozitivní selekcí. Jak se jednou frekvence alely dostane na 100 %, tedy stane-li se jedinou variantou genu v populaci, může být označena za fixovanou v populaci. Rozdíly mezi taxony na genetické úrovni spočívají mj. právě ve fixaci odlišných variant genů.[1]
Pro diploidní populace velikosti N a mírou mutací , frekvence vzniku nových mutací je 1/(2N), a jejich počet . Protože míra fixací je také mírou nových neutrálních mutací vynásobenou pravděpodobností jejich fixace, všeobecná míra fixace je .
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fixation (population genetics) na anglické Wikipedii.