V dnešním světě se Filip IV. Francouzský stalo tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií a v různých částech světa. Od svého vzniku Filip IV. Francouzský vyvolal neustálou debatu a vyvolal nespočet protichůdných názorů. Tento fenomén upoutal pozornost společnosti obecně a vyvolal výzkum, diskuse a demonstrace týkající se jeho různých aspektů. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Filip IV. Francouzský na dnešní společnost, analyzujeme jeho důsledky a poskytneme kompletní přehled tohoto tématu, který nenechá nikoho lhostejným.
Filip IV., zvaný Sličný | |
---|---|
král francouzský a navarrský | |
Ideální portrét Filipa IV., Versailles, 1837-1838 | |
Doba vlády | 1285–1314 |
Korunovace | 6. ledna 1286, Remeš |
Narození | červen 1268 Fontainebleau |
Úmrtí | 29. listopadu 1314 (ve věku 46 let) Fontainebleau |
Pohřben | bazilika Saint-Denis |
Předchůdce | Filip III. Francouzský |
Nástupce | Ludvík X. Francouzský |
Manželka | Jana I. Navarrská |
Potomci | Markéta Ludvík X. Svárlivý Blanka Filip V. Francouzský Karel IV. Francouzský Isabela Francouzská Robert |
Otec | Filip III. Francouzský |
Matka | Isabela Aragonská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Filip IV. Francouzský, zvaný Sličný (1268 Fontainebleau – 29. listopadu 1314 Fontainebleau), byl francouzský král z dynastie Kapetovců od roku 1285. Také byl jako manžel Jany I. navarrským králem-manželem. Proslul jako úspěšný a tvrdý vládce, který zahájil ve Francii centralizaci moci, vyhnal z ní Židy, zlikvidoval templářský řád a vynutil si přesun papežského stolce ze Říma do Avignonu a podporoval řemesla.
Vládu opíral o úřednictvo a organizovanou správu (viz též legisté). Sňatkem s Janou I. Navarrskou získal v roce 1284 království navarrské a hrabství Champagne. S anglickým králem Eduardem I. vedl válku o Gaskoňsko, dočasně ovládl Flandry (roku 1302 poražen u Kortrijku). Mocenský konflikt s papežem Bonifácem VIII. vyústil roku 1305 v papežovo zajetí a prosazení Francouze Klimenta V. na papežský stolec (od roku 1309 byla papežská rezidence přenesena do Avignonu).
Ty, vznešený králi, po předcích vyvýšený nad všechny ostatní vládce jako ochránce víry a hubitel kacířstva, ty můžeš, máš a jsi povinen zajistit… aby řečený Bonifác byl zadržen a souzen jako kacíř…
K prosazení vlastní politiky svolal v roce 1302 poprvé generální stavy. Aby získal finanční prostředky, vystoupil roku 1307 proti řádu templářů, obvinil je z magie, sodomie a kacířství a zkonfiskoval jejich obrovský majetek. Templáře nechal uvěznit a roku 1310 na králův příkaz byli někteří upáleni a v roce 1312 dosáhl na papeži zrušení řádu. Dále vězněný velmistr templářského řádu Jacques de Molay a velkopreceptor Normandie Geoffroy de Charnay roku 1314 popřeli znovu vznesená obvinění a byli poté veřejně upáleni.
Filip Sličný také zlikvidoval trhy v Champagne a zavedl kvůli potřebě financování válečných výprav natrvalo daně, které se v nezměněné podobě vybírají dodnes. Jeho přínos k likvidaci volného trhu již nebyl v Evropě nikdy odčiněn. Zemřel při nehodě na lovu ve Fontainebleau, v okolí svého paláce. Jacques de Molay v posledním projevu před svou popravou Filipa IV. a papeže Klementa V. proklel a vyzval je na Boží soud, což se také zdánlivě vyplnilo. Papež Klement V. zemřel za měsíc a Filip IV. za osm měsíců po velmistrově popravě.
…marnivost toho, který Seinu špiní, když rozhodne se minci falšovat a neuteče před divokou sviní…
Závěr Filipovy vlády byl poznamenán skandálem zvaným „aféra v Nesleské věži“", kdy byly jeho tři snachy obviněny královou dcerou Isabelou z cizoložství, které se údajně odehrávalo v Tour de Nesle, jedné z věží středověkého opevnění Paříže. Skandál skončil uvězněním a popravami několika milenců a uvězněním princezen.[3]
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové |