Problém Filip I. Francouzský je dnes jedním z nejrelevantnějších problémů s dopady v různých oblastech společnosti. Od svého vzniku až po dopad na každodenní život Filip I. Francouzský vyvolal vášnivé debaty a byl předmětem mnoha studií a výzkumů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Filip I. Francouzský, analyzujeme jeho historický význam, jeho vliv na populární kulturu a jeho relevanci dnes. Kromě toho prozkoumáme možné budoucí důsledky Filip I. Francouzský a možná řešení problémů, které představuje. Připojte se k nám na této vzrušující cestě světem Filip I. Francouzský!
Filip I. | |
---|---|
francouzský král | |
Doba vlády | 1060–1108 |
Korunovace | 23. květen 1059, Remeš |
Narození | 1052 |
Úmrtí | 29./30. červenec 1108 Melun |
Pohřben | Klášter Saint-Benoît-sur-Loire |
Předchůdce | Jindřich I. Francouzský |
Nástupce | Ludvík VI. Francouzský |
Manželky | Berta Holandská Bertrada z Montfortu |
Potomci | Ludvík VI. Francouzský Konstancie Francouzská Jindřich Karel Odo Filip Florus Cecílie Francouzská |
Rod | Kapetovci |
Otec | Jindřich I. Francouzský |
Matka | Anna Kyjevská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Filip I. Francouzský (1052 — 29./30. července 1108 Melun) byl francouzský král (1060–1108) z dynastie Kapetovců, nejstarší syn Jindřicha I. a Anny Kyjevské.
Jeho hlavním protivníkem byl normandský vévoda Vilém Dobyvatel, který se stal v roce 1066 anglickým králem. Kvůli němu se usmířil s Robertem Flanderským a oženil se s jeho nevlastní dcerou Bertou Holandskou, se kterou měl syna, budoucího krále Ludvíka VI. Pro svůj druhý, nelegitimní sňatek s Bertradou z Montfortu byl exkomunikován, na rozdíl od svého bratra Huga z Vermandois se nezúčastnil první křížové výpravy, nakonce se s papežem usmířil. Podařilo se mu dílčí rozšíření královského dominia, které se omezovalo na oblasti okolo Paříže (Île de France).
Narodil se jako nejstarší syn francouzského krále Jindřicha I. a jeho manželky Anny Kyjevské, dcery kyjevského knížete Jaroslava I. Moudrého. V kapetovském rodě nezvyklé jméno Filip, které při křtu dostal, bývá spojováno s byzantským vlivem na kyjevském dvoře, případně s úctou, které se apoštol Filip v Kyjevě těšil.[1] Ještě za života svého otce byl v sedmi letech korunován spolukrálem v Remeši. Když jeho otec 4. srpna 1060 zemřel, stal se Filip bez komplikací jeho nástupcem. Vzhledem k věku mu byl za poručníka určen jeho strýc flanderský hrabě Balduin V.[2] Významnou roli hrála také královna vdova, která o svůj vliv přišla brzkým sňatkem s hrabětem Rudolfem z Valois.[3]
Když Filip v roce 1067 dosáhl patnácti let, převzal ve Francii vládu. Po smrti flanderského hraběte (a svého bratrance) Balduina VI. zasáhl do otázky nástupnictví, ale po prohře v bitvě u Casselu, ve které padl Filipem podporovaný Arnulf III. Flanderský, byl nucen ustoupit a uznat vládcem Flander Roberta I. Nové spojenectví zpečetil králův sňatek s Robertovou nevlastní dcerou Bertou.[4] V dalších letech se Filipovi podařilo získat Vexin. Hlavním cílem jeho politiky se však stala snaha o rozdělení Anglie a Normandie. Proto podporoval vzpouru Roberta II. Normanského proti jeho otci Vilému Dobyvateli. To se splnilo v roce 1087, když Robert po smrti Viléma Dobyvatele získal Normandii a druhý syn Vilém Rufus Anglii.[5] Když se však Robert rozhodl vydat na první křížovou výpravu zastavil Normandii svému bratru Vilémovi, aby získal peníze na vyzbrojení vojska. Anglie a Normandie tak byly opět sjednoceny v jedněch rukou.
Roku 1092 Filip zapudil svou manželku Bertu. Důvodem podle soudobého kronikáře Viléma z Malmesbury bylo prý také to, že zapuzená královna byla příliš tlustá.[6] Její nástupkyní se měla stát Bertrada z Montfortu, která ale byla již provdaná za Fulka z Anjou. Filip ji tedy nejprve unesl a poté se s ní oženil.
„ | Svou vlastní ženu odvrhl a spojil se manželstvím s ženou svého vazala. | “ |
— Bernold ze Saint-Blasien[7] |
Z tohoto důvodu byl na synodě v Autunu Filip exkomunikován.[8] O rok později na koncilu v Clermontu, který vyhlásil křížovou výpravu, potvrdil exkomunikaci i papež Urban II. O dva roky později se král zdánlivě cizoložství zřekl a získal papežské odpuštění. Exkomunikován byl znovu roku 1099 a roku 1104 či 1105 složil společně s Bertradou v Paříži další planou přísahu, že se od sebe odloučí.[9]
„ | Zatímco syn činil každým dnem pokroky, ztrácel Filip, jeho otec, síly. Neboť od doby, kdy žil s hraběnkou z Anjou v cizoložném spojení, nedělal nic, co by bylo přiměřené jeho královské důstojnosti. Pln žádosti po ženě, kterou uloupil, šlo mu už jen o uspokojování svých tělesných tužeb. Proto se nestaral o vlastní říši a nešetřil ani zdraví svého těla... | “ |
— Suger[10] |
Král zemřel sužován tloušťkou v létě 1108 v Melunu a byl na své přání pohřben mimo tradiční kapetovské pohřebiště v klášteře Saint-Benoît-sur-Loire.
Hugo Veliký | ||||||||||||
Hugo Kapet | ||||||||||||
Hedvika Saská | ||||||||||||
Robert II. Francouzský | ||||||||||||
Vilém III. Akvitánský | ||||||||||||
Adéla Akvitánská | ||||||||||||
Adéla Normandská | ||||||||||||
Jindřich I. Francouzský | ||||||||||||
Boso II. z Arles | ||||||||||||
Vilém I. Provensálský | ||||||||||||
Konstancie Viennská | ||||||||||||
Konstancie z Arles | ||||||||||||
Fulk II. z Anjou | ||||||||||||
Adléta z Anjou | ||||||||||||
Gerberga Orléanská | ||||||||||||
Filip I. Francouzský | ||||||||||||
Svjatoslav I. | ||||||||||||
Vladimír I. Kyjevský | ||||||||||||
Maluše | ||||||||||||
Jaroslav I. Moudrý | ||||||||||||
Ragnvald I. | ||||||||||||
Rogněda Polocká | ||||||||||||
? | ||||||||||||
Anna Kyjevská | ||||||||||||
Erik Vítězný | ||||||||||||
Olof Skötkonung | ||||||||||||
Sigrid Storråda | ||||||||||||
Ingegerda Švédská | ||||||||||||
? | ||||||||||||
Estrid Obodritská | ||||||||||||
? | ||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové |