Fibromyalgie

V dnešním světě je Fibromyalgie tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku Fibromyalgie uchvacuje odborníky i fanoušky a vyvolává intenzivní debatu a širokou škálu názorů. Postupem času se Fibromyalgie vyvíjel a přizpůsoboval potřebám moderní společnosti a stal se relevantním tématem zájmu všech věkových kategorií. Tento článek zkoumá různé aspekty Fibromyalgie, od jeho vzniku až po jeho dnešní dopad, a poskytuje úplný a podrobný přehled tohoto vzrušujícího tématu.

Fibromyalgie
Klasifikace
MKN-10M79.7
Klinický obraz
PrůběhChronický, úplné uzdravení vzácné
Příčiny nebo
rizikové faktory		Neznámá, ženské pohlaví, infekce
Postižený systémsystemické, revmatologie a neurologie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fibromyalgie (FM) je chronický bolestivý muskuloskeletální syndrom nezánětlivého charakteru, jehož primárními příznaky je rozšířená bolest, únava, problémy se spánkem a kognitivní potíže. Mezi další možné příznaky patří bolest hlavy, bolest v podbřišku či menstruační bolest a deprese.[1] Osoby postižené fibromyalgií mohou mimo jiné trpět nespavostí a extrémní citlivostí.[2][3] Příčiny nemoci nejsou definitivně prokázané, byť existují možná vysvětlení.[4] Osoby trpící fibromyalgií bývají osočovány z předstírání nemoci a obecně nemoc není mezi zdravotníky široce uznávaná.[5]

Nemoc byla poprvé rozpoznána v 50. letech 20. století,[6] definována v roce 1990 a nejnovější kritéria pochází z roku 2019.[7] Odhaduje se, že nemoc postihuje 2 až 4 procenta populace.[8] Prevalence nemoci u žen je prokazatelně vyšší než u mužů[9] a zdá se být stejně častá napříč různými kulturami.[10] Příznaky jsou chronického a trvajícího charakteru u takřka všech pacientů.[11] Nemoc se značně překrývá s dalšími funkčními poruchami, zejména syndromem dráždivého tračníku (IBS) a myalgickou encefalitidou/chronickým únavovým syndromem (ME/CFS) a jsou leckdy diagnostikovány současně.[12][13]

Léčba je výhradně symptomatická[14] a je třeba multidisciplinární přístup.[15] Aerobické cvičení a posilování jsou doporučené.[16] Užívání chemických léčiv je rozporuplné, ale obecně platí, že analgetika a některá antidepresiva zvyšují kvalitu života.[17] Mezi obvyklá léčiva využívaná k léčbě se řadí inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI) jako duloxetin[18] a milnacipran[19], tricyklická antidepresiva (TCA) jako amitriptylin[20] a gabapentinoidy jako gabapentin a pregabalin.[21]

Projevy a příčiny

Pacienti udávají bolest celého těla (kloubů, svalů). Dále se mezi typické projevy řadí soustavná únava a vyčerpání spolu s poruchami spánku, ztuhlost. Při dalším vyšetření bývá rovněž diagnostickován syndrom dráždivého tračníku.

Jedná se o centrální senzitivaci způsobenou:

Diagnostika

Současná přítomnost těchto příznaků:

  • lokalizace bolesti a bolest axiálního charakteru
  • neustupující bolest trvající alespoň 3 měsíce
  • tlaková bolestivost v minimálně 11 z 18 tlakových bodů

Léčba

Provádí se pouze symptomatická léčba, mezi kterou patří:

  • rehabilitace
  • úprava životního stylu
  • léky na zmírnění bolesti
  • balneoterapie
  • alternativní léčba, např. akupunktura, aromaterapie

Původ slova

Slovo má původ v řeké medicínské terminologii, kde fibro je pojivová tkáň, mys sval a algia - bolest.

Odkazy

Reference

  1. ↑ WOLFE, Frederick; CLAUW, Daniel J.; FITZCHARLES, Mary-Ann. 2016 Revisions to the 2010/2011 fibromyalgia diagnostic criteria. Seminars in Arthritis and Rheumatism. 2016-12, roč. 46, čís. 3, s. 319–329. Dostupné online . doi:10.1016/j.semarthrit.2016.08.012. (anglicky) 
  2. ↑ ARNOLD, Lesley M.; BENNETT, Robert M.; CROFFORD, Leslie J. AAPT Diagnostic Criteria for Fibromyalgia. The Journal of Pain. 2019-06, roč. 20, čís. 6, s. 611–628. Dostupné online . doi:10.1016/j.jpain.2018.10.008. (anglicky) 
  3. ↑ WU, Yu-Lin; CHANG, Ling-Yin; LEE, Hsin-Chien. Sleep disturbances in fibromyalgia: A meta-analysis of case-control studies. Journal of Psychosomatic Research. 2017-05, roč. 96, s. 89–97. Dostupné online . doi:10.1016/j.jpsychores.2017.03.011. (anglicky) 
  4. ↑ VRIES, Hugo de. Die mutationstheorie. Versuche und beobachtungen über die entstehung von arten im pflanzenreich, von Hugo de Vries.. Leipzig,: Veit & comp., Dostupné online. 
  5. ↑ GRUNER, Wolf D. 1. «Oh Bund! Du Hund! Du bist nicht gesund»? – Eine Einführung. : Verlag C.H.BECK oHG Dostupné online. S. 7–13. 
  6. ↑ GRUNER, Wolf D. 1. «Oh Bund! Du Hund! Du bist nicht gesund»? – Eine Einführung. : Verlag C.H.BECK oHG Dostupné online. S. 7–13. 
  7. ↑ ARNOLD, Lesley M.; BENNETT, Robert M.; CROFFORD, Leslie J. AAPT Diagnostic Criteria for Fibromyalgia. The Journal of Pain. 2019-06, roč. 20, čís. 6, s. 611–628. Dostupné online . doi:10.1016/j.jpain.2018.10.008. (anglicky) 
  8. ↑ FITZCHARLES, Mary-Ann; COHEN, Steven P; CLAUW, Daniel J. Nociplastic pain: towards an understanding of prevalent pain conditions. The Lancet. 2021-05, roč. 397, čís. 10289, s. 2098–2110. Dostupné online . doi:10.1016/S0140-6736(21)00392-5. (anglicky) 
  9. ↑ CLAUW, Daniel J. Fibromyalgia: A Clinical Review. JAMA. 2014-04-16, roč. 311, čís. 15, s. 1547. Dostupné online . ISSN 0098-7484. doi:10.1001/jama.2014.3266. (anglicky) 
  10. ↑ CLAUW, Daniel J. Fibromyalgia: A Clinical Review. JAMA. 2014-04-16, roč. 311, čís. 15, s. 1547. Dostupné online . ISSN 0098-7484. doi:10.1001/jama.2014.3266. (anglicky) 
  11. ↑ HÄUSER, Winfried; FITZCHARLES, Mary-Ann. Facts and myths pertaining to fibromyalgia. Dialogues in Clinical Neuroscience. 2018-03-31, roč. 20, čís. 1, s. 53–62. Dostupné online . ISSN 1958-5969. doi:10.31887/DCNS.2018.20.1/whauser. (anglicky) 
  12. ↑ CINZIA, Garofalo,; MARIA, Cristiani, Costanza; SARA, Ilari,. Fibromyalgia and Irritable Bowel Syndrome Interaction: A Possible Role for Gut Microbiota and Gut-Brain Axis. Biomedicines. 2023-06, roč. 11, čís. 6. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-01-23. ISSN 2227-9059. doi:10.3390/biomedicine. (anglicky) 
  13. ↑ Fibromyalgia vs. Chronic Fatigue Syndrome: What's the Difference?. Healthline . 2023-05-19 . Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ PRABHAKAR, Amit; KAISER, Jennifer M.; NOVITCH, Matthew B. The Role of Complementary and Alternative Medicine Treatments in Fibromyalgia: a Comprehensive Review. Current Rheumatology Reports. 2019-05, roč. 21, čís. 5. Dostupné online . ISSN 1523-3774. doi:10.1007/s11926-019-0814-0. (anglicky) 
  15. ↑ MACFARLANE, Gary J; KRONISCH, Caroline; ATZENI, Fabiola. EULAR recommendations for management of fibromyalgia. Annals of the Rheumatic Diseases. 2017-12, roč. 76, čís. 12, s. e54. Dostupné online . doi:10.1136/annrheumdis-2017-211587. (anglicky) 
  16. ↑ MACFARLANE, Gary J; KRONISCH, Caroline; ATZENI, Fabiola. EULAR recommendations for management of fibromyalgia. Annals of the Rheumatic Diseases. 2017-12, roč. 76, čís. 12, s. e54. Dostupné online . doi:10.1136/annrheumdis-2017-211587. (anglicky) 
  17. ↑ MASCARENHAS, Rodrigo Oliveira; SOUZA, Mateus Bastos; OLIVEIRA, Murilo Xavier. Association of Therapies With Reduced Pain and Improved Quality of Life in Patients With Fibromyalgia: A Systematic Review and Meta-analysis. JAMA Internal Medicine. 2021-01-01, roč. 181, čís. 1, s. 104. Dostupné online . ISSN 2168-6106. doi:10.1001/jamainternmed.2020.5651. (anglicky) 
  18. ↑ WRIGHT, Cheryl L.; MIST, Scott D.; ROSS, Rebecca L. Duloxetine for the treatment of fibromyalgia. Expert Review of Clinical Immunology. 2010-09, roč. 6, čís. 5, s. 745–756. PMID: 20828282 PMCID: PMC3056054. Dostupné online . ISSN 1744-8409. doi:10.1586/eci.10.64. PMID 20828282. 
  19. ↑ GUPTA, Harshit; GIRMA, Brook; JENKINS, Jack S. Milnacipran for the Treatment of Fibromyalgia. Health Psychology Research. 2021, roč. 9, čís. 1, s. 25532. PMID: 34746490 PMCID: PMC8567778. Dostupné online . ISSN 2420-8124. doi:10.52965/001c.25532. PMID 34746490. 
  20. ↑ NISHISHINYA, B.; URRÚTIA, G.; WALITT, B. Amitriptyline in the treatment of fibromyalgia: a systematic review of its efficacy. Rheumatology (Oxford, England). 2008-12, roč. 47, čís. 12, s. 1741–1746. PMID: 18697829. Dostupné online . ISSN 1462-0332. doi:10.1093/rheumatology/ken317. PMID 18697829. 
  21. ↑ NORTH, James M.; HONG, Kyung-Soo J.; RAUCK, Richard L. The Effect of a Novel form of Extended-Release Gabapentin on Pain and Sleep in Fibromyalgia Subjects: An Open-Label Pilot Study. Pain Practice: The Official Journal of World Institute of Pain. 2016-07, roč. 16, čís. 6, s. 720–729. PMID: 26059271. Dostupné online . ISSN 1533-2500. doi:10.1111/papr.12319. PMID 26059271. 

Literatura

  • DÍTĚ, Petr. Vnitřní lékařství: učebnice pro lékařské fakulty. Praha: Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6. 
  • BYSTROŇ, Jaromír. Fibromyalgie a únavový syndrom – aktuální stav v diagnostice a léčbě. : Solen Medical Education, 2010. Dostupné online.