V tomto článku se chceme ponořit do tématu Ferdinand Heidler a prozkoumat všechny jeho dimenze. Ferdinand Heidler je tématem neustálého zájmu v celé historii s mnoha přístupy a analýzami z různých oborů. Od svých počátků až do současnosti hraje Ferdinand Heidler zásadní roli v životech lidí a rozvoji společnosti. V tomto článku se snažíme prozkoumat Ferdinand Heidler z různých perspektiv a analyzovat jeho dopad na kulturu, politiku, vědu, umění a každodenní život. Doufáme, že tento článek poslouží jako komplexní průvodce pro pochopení důležitosti a relevance Ferdinand Heidler v moderním světě.
JUDr. Ferdinand Heidler | |
---|---|
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 14. listopadu 1918 – 15. dubna 1920 | |
2. ministr průmyslu, obchodu a živností ČSR | |
Ve funkci: 8. července 1919 – 25. května 1920 | |
Předchůdce | Adolf Stránský |
Nástupce | Kuneš Sonntag |
Stranická příslušnost | |
Členství | nár. soc. |
Narození | 8. prosince 1881 Dolní Chvatliny ![]() |
Úmrtí | 3. listopadu 1928 (ve věku 46 let) Praha ![]() |
Příbuzní | Gustav Heidler a Jan Heidler (sourozenci) |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Profese | pedagog, ekonom a politik |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
děd | Ferdinand Heidler |
---|---|
strýc | Friedrich Heidler |
strýc | Josef Koudela |
bratr | Gustav Heidler |
synovec | Alexander Heidler |
prasynovec | Cyril Svoboda |
Ferdinand Heidler (8. prosince 1881 Dolní Chvatliny[1] – 3. listopadu 1928 Praha[2][3]) byl československý národohospodář a politik; meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění a ministr obchodu. Byl funkcionářem Československé strany národně socialistické.[4][2]
Vystudoval gymnázium v Kolíně, práva v Praze a Vídni, obchodní vědy v Kolíně n. Rýnem.[2] V letech 1906–1909 vyučoval národohospodářství na Českoslovanské akademii obchodní v Praze.[5][4] Za 1. světové války byl členem Maffie a účastnil se domácího odboje.
V roce 1918 se stal ředitelem České cukerní komise.[2] Se svým bratrem Gustavem Heidlerem (1883–1930) byl předním organizátorem československého cukerního průmyslu a obchodu.[6] Je autorem Příručky národního hospodářství.
V letech 1919–1920 byl ministrem obchodu v první vládě Vlastimila Tusara. Po odchodu z vlády se věnoval obchodu s obilím.[5] V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. Takto je uváděn v databázi poslanců.[7] V jmenném rejstříku poslanců je ovšem výslovně uvedeno, že členem parlamentu nebyl (vystupoval nicméně coby ministr často na jeho zasedání).[8]
Zemřel v listopadu 1928 po delší nemoci na hnisavou angínu.[4] Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
Narodil se v rodině správce šternberského velkostatku v Polici. Jeho děd Ferdinand Heidler i strýcové Josef Koudela a Friedrich Heidler byli poslanci moravského zemského sněmu. Jeho bratry byli historik Jan Heidler, národohospodář Gustav Heidler a advokát Artur Heidler, jeho synovcem teolog Alexander Heidler, prasynovcem potom politik Cyril Svoboda.