V tomto článku prozkoumáme do hloubky Ferdinand Daučík, což je dnes vysoce relevantní téma. Ferdinand Daučík je koncept, který vzbudil velký zájem v různých oblastech, od vědy po politiku, včetně kultury a společnosti obecně. V následujících několika řádcích budeme analyzovat různé aspekty Ferdinand Daučík, jeho důležitost v současném světě a některé kontroverze, které se kolem něj točí. Tento článek si klade za cíl osvětlit Ferdinand Daučík a nabídnout přehled, který čtenáři umožní lépe porozumět jeho rozsahu a důsledkům. Ferdinand Daučík je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným a které si zaslouží podrobné prostudování.
Ferdinand Daučík | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Datum narození | 31. května 1910 | |||||
Místo narození | Šahy![]() | |||||
Datum úmrtí | 14. listopadu 1986 (ve věku 76 let) | |||||
Místo úmrtí | Alcalá de Henares![]() | |||||
Klubové informace | ||||||
Pozice | obránce | |||||
Profesionální kluby | ||||||
| ||||||
Trenérská kariéra | ||||||
| ||||||
Národní týmy jako trenér | ||||||
| ||||||
Další informace | ||||||
Povolání | fotbalista a fotbalový trenér | |||||
Děti | Yanko Daučík | |||||
Příbuzní | Karol Daučík (bratr) | |||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | ||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand Daučík (30. května 1910, Šahy – 14. listopadu 1986, Alcalá de Henares) byl slovenský fotbalista a trenér. Jeho mladší bratr Karol Daučík byl významným chemikem a rovněž prvoligovým fotbalistou. Byl rychlý, důrazný a technický obránce. V roce 2017 o něm vyšla kniha Útěk na lavičku Barcelony, kterou napsal Mojmír Staško.
Fotbal začal hrát na Slovensku v klubu Šahy, následně se ještě v mládežnickém věku dostal přes Komárno až do 1. ČsŠK Bratislava (dnešní Slovan). Bratislavskému klubu pomohl do nejvyšší ligy.
V roce 1935 přestoupil do pražské Slavie, kde se stal jedném z klíčových hráčů následujících sezon. Odehrál 231 zápasů a získal 3 tituly mistra ligy (1935, 1937 a 1940). Největšího úspěchu však dosáhl v roce 1938, kdy coby kapitán zvedl nad hlavu Středoevropský pohár.
Byl celkově třetím slovenským fotbalistou, který hrál v československé reprezentaci. Nastoupil celkem do patnácti zápasů a zahrál si na dvou mistrovství světa. Na MS 1934 získal stříbrnou medaili a na MS 1938 skončil s Československem ve čtvrtfinále.
V roce 1942 musel na pokyn orgánů opustit Protektorát Čechy a Morava, a tak se vrátil zpět do Bratislavy. Tam hrál jako hráč a postupně se stal i trenérem mužstva.
Po skončení 2. světové války byl velmi aktivní ve spolupráci českých a slovenských zápasů. Zorganizoval několik přátelských utkání mezi Slavií a dnešním Slovanem.
Po ukončení hráčské kariéry se stal trenérem Slovanu Bratislava[1]. Krátce vedl československou reprezentaci.
Po nástupu komunistů v roce 1948 se stal nepohodlnou osobou, zavčasu však s rodinou emigroval. V zahraničí se postupně dostal až do Španělska, kde začal novou trenérskou kariéru. V roce 1950 se stal trenérem slavné Barcelony a následující desetiletí trénoval celou řadu klubů z Pyrenejského poloostrova. Jmenovitě: Athletic Bilbao, Atlético Madrid, Real Zaragoza, FC Porto a dalších (viz infobox).
Jeho bratr Karol Daučík a syn Yanko Daučík hráli taktéž fotbal na nejvyšší úrovni.
Trenéři československé fotbalové reprezentace | ||
---|---|---|
Předchůdce: Ferdinand Vodička |
1948 Ferdinand Daučík |
Nástupce: Štefan Čambal |