Feidippidés
V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Feidippidés a jak nepředstavitelným způsobem ovlivnila naše životy. Feidippidés byla v průběhu historie předmětem zkoumání, sporů a obdivu a její vliv zasahuje prakticky do všech aspektů naší společnosti. Od svých počátků až po moderní vývoj zanechal Feidippidés v lidstvu nesmazatelnou stopu, zpochybňuje naše vnímání a vyvolává hluboké úvahy o tom, kdo jsme a kam směřujeme. Připojte se k nám na této cestě, abyste objevili důležitost Feidippidés v našich životech a ve světě kolem nás.
| Feidippidés | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. století př. n. l. Athény |
| Úmrtí | 12. září 490 př. n. l. Athény |
| Povolání | voják a kurýr |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Feidippidés (řecky Φειδιππίδης), také Filippidés byl legendární athénský posel, kterého podle Hérodota údajně koncem léta roku 490 př. n. l. po řeckém vítězství nad Peršany v bitvě u Marathónu poslal athénský vojevůdce Miltiadés s touto zprávou do Athén. Feidippidés doběhl a se slovy „νικῶμεν“ – „Zvítězili jsme“ vyčerpáním padl a zemřel.
Podle Plútarcha a Lúkiána se jmenoval Thersippos nebo Eukles. Běžel dlouhých 42 km. a 200 m.
Kontroverze
Historikové jsou ve sporu, zda zprávu předal Feidipiddes, nebo Diomedón, nebo zda není jméno bájné. Proto se někdy obecněji nazývá maratóncem, řecky Marathónikés.
Inspirace
Podle této báje byly zavedeny dva běžecké závody
- Baron Pierre de Coubertin se jí inspiroval k vytvoření maratónského běhu a jeho zavedení do programu prvních olympijských her v roce 1896.
- Vzdálenost 245 km mezi městy Sparta a Athény vedla roku 1983 k uvedení Spartathlonu.
Stejný námět měl skutečný příběh o běžci z bitvy u Murtenu, kterého po svém vítězství nad burgundským vévodou Karlem Smělým roku 1476 poslali spojenci Staré švýcarské konfederace do 17 kilometrů vzdáleného Fribourgu. Jeho pohřbené ostatky se našly.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Feidippidés na Wikimedia Commons
