V tomto článku prozkoumáme všechny aspekty související s Evropská knižní cena, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost. BUDEME zkoumat různé teorie a studie, které přispěly k našemu pochopení Evropská knižní cena, a také jejich význam v různých kontextech, od ekonomie po populární kulturu. Budeme se také zabývat etickými a morálními důsledky spojenými s Evropská knižní cena a tím, jak ovlivnily způsob, jakým se s tímto tématem dnes nakládá. Prostřednictvím komplexní analýzy se budeme snažit porozumět významné roli, kterou Evropská knižní cena hrál v průběhu historie, a tomu, jak nadále utváří náš svět v současnosti.
Evropská knižní cena si klade za cíl propagovat celoevropské hodnoty a přispívat k lepšímu chápání Evropské unie jako kulturní entity. Byla založena Jacquesem Delorsem u příležitosti 50. výročí podepsání Římské smlouvy v roce 2007. Je udělována za knihu, která vyšla v předešlém roce v jedné z 27 členských zemí EU.
Ve více než šesti stech nominací od prvního do třináctého ročníku figuruje jen pět českých knih, Kloktat dehet Jáchyma Topola (2009), Konec punku v Helsinkách Jaroslava Rudiše (2012) a Rok čtyřiadvacet Patrika Ouředníka (2019) v kategorii fikce, Praha za zrcadlem Ivana Margolia (2008) a Havel Michaela Žantovského (2015) v kategorii esejistiky.