V dnešním světě je Evangelické kolegium (Prešov) tématem, které vzbuzuje zájem a pozornost širokého spektra jednotlivců. Ať už pro svou historickou relevanci, svůj dopad na současnou společnost nebo svůj význam pro budoucnost, Evangelické kolegium (Prešov) se stal ústředním bodem diskusí a debat. Její vliv sahá do různých oblastí, od politiky a ekonomiky až po kulturu a zábavu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Evangelické kolegium (Prešov), analyzujeme jeho vývoj v čase, jeho implikace a možné implikace pro současný svět.
Evangelické kolegium | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | renesanční architektura |
Výstavba | 17. století |
Poloha | |
Adresa | Prešov, ![]() |
Souřadnice | 48°59′56,63″ s. š., 21°14′22,17″ v. d. |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Evangelické kolegium (slovensky Evanjelické kolégium) je bývalá školní budova v Prešově v níž v letech 1667–1918 sídlil stejnojmenný školní ústav.
Rozhodnutí o založení evangelického kolegia bylo přijato 18. listopadu, 1665 v Košicích, na zasedání hornouhorských protestantských stavů a v roce 1667 v něm začala výuka. Tato vyšší evangelická škola, měla být protiváhou tehdejší Trnavské jezuitské univerzity. Vzorem pro založení tohoto kolegia byly podobné evangelické školy v Německu.[1]
Charakter studia byl gymnaziální. V nejvyšších ročnících se studovala i teologie a filozofie. Ve škole se přednášelo v duchu protestantské scholastiky a pronikali do ní i jiné názory novověké filosofie.[1]
V období let 1671 až 1785 vlivem velkých politických událostí v budově sídlili císařští vojáci ale zejména jezuité. Až s pomocí císaře Josefa II. se podařilo evangelíkům budovu koupit, a tak v roce 1785 již v ní mohla znovu probíhat gymnaziální výuka. V roce 1815 se na kolegiu začalo, přednášet i právo. V 19. století se kolegium stalo jednou z nejvýznamnějších vyšších škol v celém tehdejším Uhersku. Po pádu absolutismu a po rakousko-maďarském vyrovnání 1867, nastal nový dynamický rozvoj školy. Kolegium se stalo mohutným školním ústavem, ve kterém se sdružovalo plnotřídní gymnázium, právnická a teologická akademie a učitelský ústav. Prešovské kolegium v této podobě přestalo existovat po vzniku Československa.[1]
Od začátku na kolegiu vyučovali významní profesoři nejen z celého Uherska, ale i z jiných zemí. Například: Samuel Pomarius, Eliáš Ladiver, Ján Rezík či Samuel Mathaeides. Krátký čas tam působil i Jan Amos Komenský. Další profesoři:
Mezi prvními absolventy kolegia byly takové významné osobnosti jako vůdce protihabsburského povstání Imrich Tököly, barokní malíř Jakob Bogdani a jiní.[1] Další absolventi jsou:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Evanjelické kolégium na slovenské Wikipedii.