V dnešním světě se EuroVelo stalo tématem velkého významu a zájmu. Postupem času získal EuroVelo větší význam v různých oblastech, od technologie po politiku, včetně kultury a umění. Odborníci i široká veřejnost projevili rostoucí zájem dozvědět se více o EuroVelo, jeho důsledcích, výzvách a příležitostech. V tomto článku prozkoumáme EuroVelo do hloubky, analyzujeme jeho různé aspekty a jeho dopad na dnešní společnost. Od jeho vzniku až po budoucí projekci se ponoříme do podrobné analýzy, která nám umožní plně porozumět důležitosti EuroVelo dnes.
EuroVelo je síť evropských cyklotras, kterou organizuje Evropská cyklistická federace jako projekt 17 dálkových tras napříč celým evropským kontinentem. Celková délka projektovaných tras je k roku 2023 92 820 km, ze kterých je 60 785 km v provozu.[1]
Tratě projektu EuroVelo jsou zamýšleny pro cykloturistiku po Evropě, ale jsou také používány pro místní cestování. Trasy jsou tvořeny jak existujícími cyklostezkami a silnicemi, tak i s navrhovanými a plánovanými stezkami, které jsou potřebné pro jejich propojení. K roku 2023 jsou kompletně dokončeny trasy EV 17 a EV 19. Přes Českou republiku mají vést trasy EV 4, EV 7, EV 9 a EV 13.
Projekt EuroVelo momentálně není financován Evropskou unií, projekt by však v budoucnu rád podporu EU získal.
Celá síť: 92 820 km (2023)[1]
Číslo trasy | Jméno trasy | prochází městy | a zeměmi | Délka (km) | Dokončeno | Poznámka |
---|---|---|---|---|---|---|
EV1 | Trasa po pobřeží Atlantiku | Nordkapp (EV7, EV11) – Norské pobřeží – Trondheim (EV3) – Bergen (EV12) – Aberdeen (EV12) – Inverness (EV12) – Glasgow – Stranraer – Belfast – Galway (EV2) – Cork – Rosslare – Fishguard – Bristol (EV2) – Plymouth – Roscoff (EV4) – Nantes (EV6) – La Rochelle – Burgos (EV3) – Salamanca – Sagres | Norsko, Spojené království, Irsko, Francie, Španělsko, Portugalsko | 10 674 | 97 % | |
EV2 | Cesta hlavními městy | Galway (EV1) – Dublin – Holyhead – Bristol (EV1) – Londýn (EV5) – Harwich – Rotterdam – The Hague – Münster (EV3) – Berlín (EV7) – Poznaň (EV9) – Varšava (EV11) – Minsk – Moskva | Spojené království, Nizozemsko, Německo, Polsko, Bělorusko, Rusko | 5 032 | 48 % | |
EV3 | Poutnická trasa | Santiago de Compostela – Leon – Burgos (EV1) – Bordeaux – Tours (EV6) – Orleans (EV6) – Paříž – Namur (EV5) – Aachen (EV4) – Münster (EV2) – Hamburg (EV12) – Odense (EV10) – Viborg – Frederikshaven (EV12) – Göteborg (EV12) – Oslo – Røros – Trondheim (EV1) | Španělsko, Francie, Belgie, Německo, Dánsko, Švédsko, Norsko | 5 633 | 88 % | Trasa vede místy historických cest používaných poutníky za středověku. Země, kterými trasa vede, mají rozvinutou síť cyklostezek, která se využívá jako část EV3. |
EV4 | Středoevropská trasa | Roscoff (EV1) – Francouzské pobřeží Atlantiku – Le Havre – Calais (EV5) – Middelburg – Aachen (EV3) – Bonn – Frankfurt nad Mohanem – Praha (EV7) – Brno (EV9) – Krakov (EV11) – Lvov – Kyjev | Francie, Belgie, Německo, Česko, Polsko, Ukrajina | 5 070 | 77 % | |
EV5 | Via Romea Francigena | Londýn (EV2) – Canterbury – Calais (EV4) – Brusel – Namur (EV3) – Luxembourg – Štrasburg – Basel (EV6) – Lucerne – Milano – Piacenza (EV8) – Parma – Florence (EV7) – Siena – Řím (EV7) – Brindisi | Spojené království, Francie, Belgie, Lucembursko, Švýcarsko, Itálie | 3 236 | 60 % | |
EV6 | Od Atlantiku k Černému Moři (Říční trasa) | Nantes (EV1) – Tours (EV3) – Orleans (EV3) – Nevers – Chalon sur Saône – Basel (EV5) – Passau – Ybbs (EV7) – Linz – Vídeň (EV9) – Bratislava – Budapešť – Bělehrad (EV11) – Bukurešť – Constanța | Francie, Švýcarsko, Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Rumunsko | 6 440 | 70 % | Vede z Nantes, kde ústí Loira, podél řeky přes Francii. Pokračuje do Švýcarska k Bodamskému jezeru a podél Dunaje skrz Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Bulharsko a Rumunsko až k ústí Dunaje na břehu Černého moře. Částí EV6 je populární Dunajská cyklostezka. |
EV7 | Sluneční trasa | Nordkapp (EV1, EV11) – Haparanda (EV10) – Sundsvall (EV10) – střední Švédsko – Kodaň (EV10) – Gedser – Rostock (EV10) – Berlín (EV2) – Praha (EV4) – Ybbs (EV6) – Salzburg – Mantua (EV8) – Bologna – Florence (EV5) – Řím (EV5) – Neapol – Syrakusy – Malta | Norsko, Švédsko, Dánsko, Německo, Česko, Rakousko, Itálie, Malta | 7 640 | 45 % | |
EV8 | Středomořská trasa | Cádiz – Malaga – Almeria – Valencia – Barcelona – Monako – Piacenza (EV5) – Mantua (EV7) – Ferrara – Benátky – Trieste (EV9) – Rijeka – Split – Dubrovník – Tirana – Patras – Athény (EV11) | Španělsko, Francie, Monako, Itálie, Slovinsko, Chorvatsko, Černá Hora, Albánie, Řecko | 7 337 | 51 % | |
EV9 | Od Baltu k Jadranu (Jantarová trasa) | Gdaňsk (EV10) – Poznaň (EV2) – Vratislav - Olomouc – Brno (EV4) – Vídeň (EV6) – Maribor – Ljubljana – Trieste (EV8) – Pula | Polsko, Česko, Rakousko, Slovinsko, Itálie, Chorvatsko | 2 158 | 45 % | Vede z Gdaňsku na břehu Baltského moře přes Česko až k chorvatské Pule na břehu Jaderského moře. Rakouská část EV9 by měla být dokončena na podzim 2004. |
EV10 | Trasa kolem Baltského moře (Hanzovní okruh) | Petrohrad – Helsinky (EV11) – Vaasa – Oulu – Haparanda (EV7) – Sundsvall (EV7) – Stockholm – Ystad – Malmö – Kodaň (EV7) – Odense (EV3) – Rostock (EV7) – Świnoujście –Gdaňsk (EV9) – Kaliningrad – Klaipeda – Riga – Tallinn (EV11) – Petrohrad | Rusko, Finsko, Švédsko, Dánsko, Německo, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko | 9 130 | 53 % | ![]() |
EV11 | Východoevropská trasa | Nordkapp (EV1, EV7) – Finská jezera – Helsinky (EV10) – Tallinn (EV10) – Tartu – Vilnius – Varšava (EV2) – Krakov (EV4) – Košice – Bělehrad (EV6) – Skoplje – Soluň – Athény (EV8) | Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Severní Makedonie, Řecko | 6 770 | 26 % | |
EV12 | Trasa kolem Severního moře | Bergen (EV1) – Stavanger – Kristiansand – Göteborg (EV3) – Varberg – Grenaa – Frederikshaven (EV3) – Hirtshals – Esbjerg – Hamburg (EV3) – Haag (EV2) – Rotterdam – Harwich (EV2) – Kingston upon Hull – Newcastle – Edinburgh – Aberdeen (EV1) – Inverness (EV1) – Thurso – Orkneje – Shetlandy – Bergen (EV1) | Norsko, Švédsko, Dánsko, Německo, Nizozemsko, Spojené království | 7 257 | 97 % | Je první velkou evropskou cyklotrasou, byla otevřena v červnu 2001. V Guinnessově knize rekordů je vedena jako nejdelší nepřerušená značená cyklistická stezka. |
EV13 | Stezka Železné opony | Norsko, Finsko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Německo, Česko, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Rumunsko, Bulharsko, Severní Makedonie, Řecko, Turecko | 10 575 | 50 % | ||
EV14 | Waters of Central Europe | Zell Am See - Bischofshofen (EV7) – Liezen – Graz – Fehring (EV9) – Gleisdorf – Szentgotthárd (EV13) – Keszthely – Székesfehérvár – Velence | Rakousko, Maďarsko | 1 159 | 96 % | |
EV15 | Rýnská stezka | Švýcarsko, Německo, Francie, Nizozemsko | 2 388 | 97 % | ||
EV17 | Rhone Cycle Route | Švýcarsko, Francie | 1 183 | 100 % | ||
EV19 | Meuse Cycle Route | Langres – Neufchâteau – Commercy – Verdun – Stenay – Charleville-Mézières – Dinant – Namur (EV3, EV5) – Liège – Maastricht – Venlo – Cuijk – Den Bosch – Dordrecht – Hoek van Holland (EV2, EV12, EV15) – Rotterdam (EV15) | Francie, Belgie, Nizozemsko | 1 137 | 100 % |