Epinomis

V tomto článku podrobně prozkoumáme Epinomis, téma, které v poslední době upoutalo pozornost a zájem mnoha lidí. Od svého dopadu na společnost až po jeho význam v různých oblastech studia byl Epinomis předmětem debat a diskuzí v široké škále kontextů. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se pokusíme proniknout hlouběji do mnoha aspektů Epinomis a nabídneme komplexní pohled, který čtenáři umožní lépe porozumět jeho důležitosti a důsledkům. Od jeho počátků až po jeho možné budoucí důsledky tento článek přiblíží Epinomis z různých perspektiv, aby poskytl úplný a obohacující přehled tohoto fascinujícího tématu.

Epinomis (řecky Eπινομίς) nebo také Noční sněm je jeden z Platónových dialogů, jehož název v překladu znamená „Dodatek k zákonům”. Řeší se v něm otázka, v Zákonech nedořešená, kterým učením se člověk může stát moudrým.

Dramatické postavy

Autenticita

Autenticita Epinomidy byla zpochybněna už ve starověku. První zmínka o tom je obsažena u Diogena Laertia, který zmiňuje jistého Fillipose z Opúntu. Píše:

Někteří praví, že Fillipos z Opúntu přepsal jeho (Platónovy) Zákony, jež byly na vosku [pozn. 1]; tohoto je prý i Epinomis. [1][pozn. 2]

Odkazy

Poznámky

  1. Tímto voskem jsou myšleny destičky potažené voskem, které bývali využívány pro psaní něčeho netrvalého, zejména dopisů, všelijakých záznamů a náčrtů.
  2. Díogenés Laertios také píše, že Fillipos z Opúntu byl členem Platónovy školy „Akademie.”

Reference

  1. LAERTIOS, Díogenés. Životy, názory a výroky proslulých filosofů. : Dostupné online. Dostupné online po registraci. 

Literatura

  • Platón: Epinomis, Minós, Kleitofón, Pseudoplatonika, Epigramy, přel. František Novotný, Oikoymenh, Praha 1997.