V tomto článku se ponoříme do Emil aneb O výchově, tématu, které v poslední době ve společnosti vyvolalo zájem a debatu. Jde o aktuální téma, které upoutalo pozornost odborníků, badatelů i laické veřejnosti. Emil aneb O výchově vyvolal protichůdné názory, byl tématem diskusí v různých oblastech a vzbudil rostoucí zájem v komunitě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Emil aneb O výchově, od jeho původu a vývoje až po jeho dopad na současnou společnost. Doufáme, že tento článek poslouží jako užitečný a poučný zdroj informací pro všechny, kteří se chtějí dozvědět více o Emil aneb O výchově.
Emil, aneb o výchově | |
---|---|
![]() První vydání Emila vytištěné v Paříži vydavatelství Nicolas Bonaventure Duchesne, pod nepravým jménem a místem (Jean Néaulme v Amsterdamu) | |
Autor | Jean-Jacques Rousseau |
Původní název | Émile ou De l'éducation |
Země | Francie |
Jazyk | francouzština |
Námět | výchova dětí a mládeže |
Žánr | filosofie, pedagogika |
Datum vydání | 1762 |
Typ média | tištěná kniha |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Emil, aneb o výchově (francouzsky Émile ou De l'éducation)[1] je pojednání Jeana-Jacquese Rousseaua o výchově na téma „umění formování člověka“.
Spis byl vydán v roce 1762. Dodnes patří mezi nejčtenější a nejpopulárnější práce na toto téma. V Japonsku dokonce doporučují úřady pro rozvoj dětí a mládeže všem mateřským školám čtení Emila. Není bez zajímavosti, že některé části spisu vykazují podobnost s některými Dopisy synovi / Lettres à mon fils Mme d'Épinay, které byly napsány o čtyři roky dříve.
První čtyři knihy jsou řazené chronologicky a popisují ideální výchovu mladého fiktivního chlapce, Emila (Émile), a popisují krok za krokem, výchovné otázky, které se objevují postupně tak, jak mladík roste a dospívá. Poslední kniha pojednává o „výchově“, či přesněji o absenci výchovy u dívek na příkladu další fiktivní postavy Sophie, která vyrůstá vychovávána jako budoucí manželka Emila. Rousseau v podstatě odmítá výchovu mladých dívek a zastává velmi sexistický postoj (ve srovnání se současnou společností a vytrženo z kontextu, neboť jeho analýza odpovídá své době, místu i roli udělené ženám) o roli žen ve společnosti, k obrazu jejich role v rámci rodiny.