Emanuel Hrubý

Tento článek se bude zabývat tématem Emanuel Hrubý z různých úhlů pohledu s cílem ponořit se do jeho relevance a dopadu dnes. Emanuel Hrubý upoutal pozornost různých sektorů díky svému vlivu na společnost, ekonomiku, politiku a kulturu. V dalších řádcích bude analyzován jeho původ, vývoj, výzvy a příležitosti, stejně jako jeho vliv na sociální a technologické změny. Kromě toho budou zkoumány různé studie a výzkumy, které vrhly světlo na Emanuel Hrubý a jeho vztah k dalším jevům. Stručně řečeno, tento článek si klade za cíl nabídnout globální a aktualizovanou vizi Emanuel Hrubý s cílem přispět k debatě a úvahám na toto téma, které je dnes tak aktuální.

Emanuel Hrubý
Emanuel Hrubý (1935)
Emanuel Hrubý (1935)
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1901 – 1907
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1901 – 1908
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1935
Stranická příslušnost
Členstvíagrární strana
Narození21. května 1865
Občov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. prosince 1947 (ve věku 82 let)
Mezouň
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Profesepedagog, spisovatel, novinář, učitel, redaktor a politik
CommonsEmanuel Hrubý
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emanuel Hrubý (21. května 1865 Občov[1][2] – 23. prosince 1947 Chlumec nad Cidlinou[3][4]) byl český a československý politik, meziválečný senátor Národního shromáždění.

Biografie

Absolvoval gymnázium v Příbrami a v Praze, kde maturoval. Nato vstoupil na fakultu právnickou v Praze, přerušil však studia a věnoval se učitelství. Nastoupil jako učitel do Tachlovic, pak byl přeložen do Radovesic u Libochovic. Angažoval se zde v Národní jednotě severočeské (je uváděn jako starosta). Pak opustil povolání učitele a stal se redaktorem listu Hlas Podřipska. Byl v té době pro politické delikty v Libochovicích žalářován.[5]

V roce 1897 odešel jako první tajemník nové agrární strany do Prahy. V roce 1897 se podílel na zemském sjezdu českého rolnictva a jistou dobu vedl i řečnické kurzy národně-sociální strany. Zasedal ve výboru organizace nazvané Sdružení českých zemědělců pro království České, spolu s agrárními aktivisty jako Antonín Švehla nebo Karel Prášek.[6][7] V této fázi ale stále agrární hnutí představovalo volnou součást mladočeského politického proudu. K definitivnímu osamostatnění došlo na sjezdu Sdružení českých zemědělců pro Království české v lednu 1899 v Praze. Hrubý jako tehdejší tajemník sdružení se stal i tajemníkem nově ustavené České agrární strany.[8]

Ve volbách roku 1901 byl za agrárníky zvolen poslancem Říšské rady (celostátní parlament) za kurii venkovských obcí, obvod Kolín, Poděbrady, Nový Bydžov atd. V Říšské radě setrval do konce jejího funkčního období, tedy do roku 1907.[9] V zemských volbách roku 1901 se stal poslancem Českého zemského sněmu za kurii venkovských obcí, obvod Říčany.[10]

Pomník Emanuela Hrubého před obecním úřadem v Občově

Počátkem 20. století se angažoval také v České straně státoprávně pokrokové. Zúčastnil se jejího sjezdu v roce 1912 a přednesl projev na téma celní odluky Předlitavska od Uher.[6][7]

Po parlamentních volbách v roce 1920 získal za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky) senátorské křeslo v Národním shromáždění za pražskou župu.[11] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925[12] a parlamentních volbách v roce 1929. V senátu zasedal do roku 1935.[13] Profesí byl rolníkem v Mezouni.[14]

Předsedou KČST

Senátor Emanuel Hrubý byl zvolen doživotním[15] předsedou Klubu československých turistů po odstoupení PhDr. Jiřího Gutha-Jarkovského v důsledku velké krize tohoto klubu. Ve funkci předsedy byl 10 let a dovedl jej díky svým organizačním schopnostech k vrcholu v počtu členů, chat, rozhleden i společenské prestiže. Byl výtečný řečník a oblíbený zejména mezi venkovským obyvatelstvem.[16]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Pičín
  2. ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... : Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. 
  3. ↑ Zemřel Emanuel Hrubý, In. Svobodné slovo, roč. 3 (1947), č. 299 (24. 12.), s. 1
  4. ↑ Emanuel Hrubý mrtev, In. Slovo národa, roč. 3 (1947), č. 299 (24. 12.), s. 2
  5. ↑ Senátor Em. Hrubý. Světozor. 18.06.1925, roč. 1924–1925 (25.), čís. 20, s. 485. Dostupné online. 
  6. ↑ a b MALÍŘ, Jiří – MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 335, 414, 433. 
  7. ↑ a b Z historie novin a časopisů . noviny.libochovice.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07. 
  8. ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 485. Dále jen: Česká společnost 1848-1918. 
  9. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  10. ↑ Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  11. ↑ jmenný rejstřík . Senát Parlamentu České republiky . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-04. 
  12. ↑ jmenný rejstřík . Senát Parlamentu České republiky . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24. 
  13. ↑ jmenný rejstřík . Senát Parlamentu České republiky . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24. 
  14. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů . Senát Parlamentu České republiky . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. 
  15. ↑ První čestný doživotní předseda KČST, senátor EM. HRUBÝ dožívá se 70 let. Letem světem. 21. 5. 1935, roč. 9, čís. 32, s. 1. Dostupné online. 
  16. ↑ ING. HAVELKA, Jan. Prvních 60 let. Turista. 2011, roč. 123, čís. 1–2, s. 42. ISSN 0139-5467. 

Externí odkazy