V dnešním světě je Elvíra Kastilská (po 1157) problém, který se ve společnosti stává stále aktuálnější. S vývojem technologie a změnami v lidském chování se Elvíra Kastilská (po 1157) stal předmětem zájmu výzkumníků, odborníků a lidí všech věkových kategorií. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na kulturu a politiku je Elvíra Kastilská (po 1157) fenoménem, který nelze přehlédnout. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Elvíra Kastilská (po 1157) a prodiskutujeme jeho význam v moderním světě.
| Elvíra Kastilská | |
|---|---|
| hraběnka z Toulouse | |
| Narození | 1079? |
| Úmrtí | po dubnu 1157? |
| Pohřbena | klášter sv. Benedikta v Sahagúnu |
| Manželé | Raimond IV. z Toulouse Fernando Fernández de Carrión |
| Potomci | Alfons Jordan z Toulouse Diego Fernández García Fernández Tereza Fernández |
| Otec | Alfons VI. Kastilský |
| Matka | Jimena Muñoz |
| Příbuzní | Sancho Alfónsez, Urraca Kastilská, Tereza Leónská a Elvíra Kastilská (sourozenci) Raimond V. z Toulouse, Alfons z Toulouse, Faydiva z Toulouse a Laurence of Toulouse (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Elvíra Kastilská (1079? – po dubnu 1157?) byla hraběnka z Toulouse a účastnice první křížové výpravy.
Narodila se jako nemanželská dcera kastilského krále Alfonse VI. a jeho milenky Jimeny Muñoz.
Roku 1094 byla provdána za hraběte Raimonda IV. z Toulouse. O dva roky později se společně s manželem vydala na křížovou výpravu. Raimond před odjezdem rozprodal většinu svého majetku, neboť se ve Svaté zemi hodlal usadit.[1] Stal se jedním z vůdců kruciáty, zúčastnil se všech jejích bitev a roku 1103 obsadil oblast okolo Tripolisu, čímž vzniklo nové křižácké hrabství. Během obléhání mu Elvíra porodila syna Alfonse. Dobytí města se Raimond nedožil.
Ovdovělá Elvíra se s malým Alfonsem roku 1108 vrátila do Toulouse a na východ odcestoval s úmyslem převzít panství zesnulého hraběte jeho levobočný syn Bernard, který nevlastnímu bratrovi Alfonsovi předal provensálské statky.[2]
Elvíra se před červencem 1117 provdala za hraběte Fernanda Fernándeze de Carrión a porodila mu tři děti. Ještě před rokem 1121 bylo manželství zrušeno. Naposledy je Elvíra doložena v dubnu 1157. Pravděpodobně zemřela krátce poté a byla pohřbena společně se svým otcem v klášteře sv. Benedikta v Sahagúnu.