Ekonomika Severní Koreje

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Ekonomika Severní Koreje, téma, které upoutalo pozornost výzkumníků, nadšenců i zvědavců. Od svých počátků až do současnosti hraje Ekonomika Severní Koreje zásadní roli v různých aspektech společnosti, kultury a historie. V následujících několika řádcích se ponoříme do jeho dopadu, jeho důsledků a jeho vývoje v čase, abychom tomuto vzrušujícímu tématu porozuměli úplněji a hlouběji. Připojte se k nám na této cestě objevování a učení o Ekonomika Severní Koreje.

Ekonomika Severní Koreje
MěnaSeverokorejský won (KPW, ₩)
Fiskální obdobíkalendářní rok
Statistické údaje
Populace▲ 25 549 819 (2018)[1]
HDP$32,1 mld. (nominalní, 2018)[2]
Změna HDP4,6% (2018)
HDP na obyvatele$1 300 (2016, nominalní)[3]
$1 700 (PPP, 2015 odhad)[4]
HDP podle sektorůzemědělství: 22,5%, průmysl: 47,6%, služby: 29,9% (2017 odhad)[4]
Míra chudobyN/A
Pracovní síla▲ 16 503 176 (2019)[5]
Pracovní síla podle sektorůzemědělství: 37%, průmysl: 63% (2008 odhad)[4]
NezaměstnanostNegativní růst 25,6% (2013 odhad)[4]
Zahraničí
Vývoz▼ $222 mil. (2018)[4]
Dovoz▼ $2,32 mld. (2018 odhad)[4]
Hrubý zahraniční dluh$20 mld. (2011 odhad)[6]
Veřejné finance
Příjmy3,2 mld. (2007 odhad)[4]
Výdaje3,3 mld. (2007 odhad)[4]
Dodnes se v mnoha českých domácnostech nachází velké množství předmětů vyrobených v KLDR. Obchod mezi Severní Koreou a ČSSR byl značný.

Ekonomika Severní Koreje je centrálně plánovaný systém, kde je role alokace trhu omezená, i když se zvyšuje.[7][8] V roce 2020 Severní Korea pokračuje v základním dodržování centrálně řízené ekonomiky. Po nástupu Kim Čong-una v roce 2012 došlo k určité ekonomické liberalizaci, ale ohledně konkrétních právních předpisů a uzákonění dochází ke konfliktu.[9][10][11][12][13][14] Podle hodnocení ekonomické svobody nadace Heritage Foundation je hodnota ekonomické svobody Severní Koreje 5,9, což je nejméně ze 180 hodnocených ekonomik v roce 2019.[15]

Po kolapsu východního bloku v letech 1989 až 1991, zejména Sovětské svazu - hlavního zdroje podpory KLDR, čelila severokorejská vláda obtížným strategickým rozhodnutím a severokorejská ekonomika byla donucena k přeorientování zahraničních ekonomických vztahů, včetně větší ekonomické spolupráce s Jižní Koreou. Největším obchodním partnerem Severní Koreje je ČLR. Severokorejská ideologie čučche vedla k tomu, že se země snaží věnovat autarkii v prostředí mezinárodních sankcí. Bez ohledu na současný vývoj omezené ekonomické otevřenosti země, např. v průmyslové oblasti Kesong, turistické oblasti Kŭmgang-san a zvláštní administrativní oblasti Sinŭiju, není Severní Korea ochotna zavést zásadní změny. Zemi stále dominuje státem vlastněný průmysl a kolektivní zemědělství a vedení je odhodláno udržovat v zemi přísnou politickou a ideologickou kontrolu, i přes mírné zvýšení zahraničních investic a určitou autonomii podniků.

Od korejské války až do poloviny 70. let měla Severní Korea podobný HDP na obyvatele jako její soused Jižní Korea.[16][17] Nicméně na konci 90. let 20. století a začátkem 21. století má Severní Korea HDP na obyvatele menší než 2 000 dolarů. Pro rok 2018 odhadla korejská banka růst HDP na -4,1 %.[18]

Asi 81 % území země pokrývají relativně vysoká horská pásma se zalesněnou horskou a kopcovitou krajinou, kterou protínají hluboká a úzká údolí. Je zde jen málo území, které lze kultivovat. Obstojné přístavy se nacházejí na východním pobřeží země u Japonského moře. Hlavní město Pchjongjang se nachází nedaleko západního pobřeží na řece Tedong.

Ačkoli většina obyvatel Severní Koreje žije ve městech jako dělníci, podíl zemědělství na HDP je poměrně vysoký - zhruba 25 %, přestože výnosy dosud nedosáhly úrovně ze začátku 90. let. Obchod s Jižní Koreou se od roku 1988 sice zvýšil, ale mezi oběma zeměmi neexistuje žádné použitelné spojení.

Severní Korea nadále trpí chronickým nedostatkem potravin (viz hladomor v Severní Koreji), který je důsledkem uzavřeného režimu, mnoha přírodních katastrof a celkovými strukturálními nedostatky, jako např. omezená zemědělská oblast a krátké období růstu, jakož i jednostranné rozdělování ve prospěch armády a téměř vyloučení běžného obyvatelstva. Nedostatek potravin byl dále prohlouben rekordními povodněmi v roce 1995 a pokračujícím nedostatkem hnojiv a zemědělského vybavení. Na základě mezinárodní žádosti o pomoc poskytl Světový potravinový program OSN od července 1999 do června 2000 přibližně 500 000 tun potravin.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Population, total - Korea, Dem. People's Rep. . World Bank . Dostupné online. 
  2. ↑ CNBC. North Korea's 2016 economic growth climbs to 17-year high despite sanctions targeting nuclear program . July 20, 2017. Dostupné online. 
  3. ↑ www.bloomberg.com. North Korea's Economy Is Growing at Its Fastest Pace Since 1999 . July 21, 2017. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h EAST ASIA/SOUTHEAST ASIA :: KOREA, NORTH . Central Intelligence Agency . Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-28. 
  5. ↑ Labor force, total - Korea, Dem. People’s Rep. . World Bank . Dostupné online. 
  6. ↑ N.Korea Struggling Under Mountains of Foreign Debt . The Chosun Ilbo (English Edition): Daily News from Korea, January 19, 2012 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 21, 2012. 
  7. ↑ FRANK, Ruediger. Consumerism in North Korea: The Kwangbok Area Shopping Center. 38 North. U.S.–Korea Institute, Johns Hopkins University School of Advanced International Studies, April 6, 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 11, 2017. 
  8. ↑ SANG-HUN, Choe. As Economy Grows, North Korea's Grip on Society Is Tested. New York Times. April 30, 2017. Dostupné online . 
  9. ↑ Andrew Jabobs. North Koreans See Few Gains Below Top Tier. The New York Times. October 14, 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 15, 2012. 
  10. ↑ Ruediger Frank. An Atmosphere of Departure and Two Speeds, Korean Style: Where is North Korea Heading? . School of Advanced International Studies, October 2, 2012 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 24, 2012. 
  11. ↑ Jeff Baron. Book Review: A CAPITALIST IN NORTH KOREA . School of Advanced International Studies, March 11, 2013 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 13, 2013. 
  12. ↑ Andrei Lankov. Capitalism in North Korea: Meet Mr X, one of the new business elite. The Guardian. April 29, 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 14, 2014. 
  13. ↑ Andrei Lankov. N Korea and the myth of starvation. www.aljazeera.com. Al Jazeera, March 27, 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne November 21, 2014. 
  14. ↑ BARON, Jeff. What if Sanctions Brought North Korea to the Brink? "Well, in 1941...". 38 North. U.S.-Korea Institute, Johns Hopkins University School of Advanced International Studies, September 7, 2017. Dostupné online . 
  15. ↑ Country Rankings: World & Global Economy Rankings on Economic Freedom . . Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Perry, Mark J. (December 21, 2011) Institutions Matter: Real Per Capita GDP in North and South Korea Archivováno 26. 7. 2013 na Wayback Machine. Intellectual Takeout, Retrieved May 9, 2013
  17. ↑ Maddison, Angus "The World Economy A Millennial Perspective", OECD Development Studies Centre, ISBN 92-64-02261-9, (Published 2004), Table A3-c, also available on the Internet at Archived copy . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 30, 2012.  Retrieved May 8, 2013
  18. ↑ Gross Domestic Product Estimates* for North Korea in 2018. Bank of Korea. 2019-07-26. Dostupné online . 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Ekonomika Asie
Země mapa Asie
Teritoria, kolonie
a zámořská území