Efekt blízkosti

V dnešním světě se Efekt blízkosti stal tématem velkého významu v různých oblastech společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na populární kulturu, Efekt blízkosti upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Efekt blízkosti, analyzujeme jeho důsledky, jeho vývoj v čase a jeho relevanci v současném kontextu. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme osvětlit tento fenomén a jeho důsledky v dnešní společnosti.

Efekt blízkosti označuje v sociální psychologii tendenci navazovat vztahy s lidmi, které dotyční často vídají, přestože se mnohdy názorově rozcházejí. Konceptem se zabýval Leon Festinger. Efekt blízkosti podle něj vychází z tvrzení, že fyzická blízkost hraje v navazování vztahů mnohem větší roli než blízkost názorová. V dnešní době má praktické uplatnění zejména fakt, že komunikace tváří v tvář má větší efekt než komunikace přes telefon, SMS, e-mail či sociální sítě.[1][2]

Reference

  1. ↑ Leon Festinger. Wikisofia . Dostupné online. 
  2. ↑ GÁLIK, S. Psychologie přesvědčování. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.