V tomto článku se chystáme prozkoumat a do hloubky analyzovat Dějiny informatiky, téma, které upoutalo pozornost lidí z různých oborů a zájmů. Od svého vlivu na moderní společnost až po vliv na populární kulturu je Dějiny informatiky tématem, které nadále vyvolává debaty a diskuse po celém světě. Na těchto stránkách se ponoříme do různých úhlů pohledu a názorů na Dějiny informatiky a také do jeho vývoje v čase. Pokud se chcete dozvědět více o tomto vzrušujícím tématu, zveme vás, abyste pokračovali ve čtení a objevili vše, co Dějiny informatiky nabízí.
Dějiny informatiky se datují od prvních úvah nad obecnými algoritmy pro práci s čísly nebo jinými daty. Nástup elektronických počítačů informatice umožnil široké aplikace a dostal ji do popředí pozornosti vědy.
Matematické základy moderní Informatiky byly položeny již Kurtem Gödelem formulací jeho věty o neúplnosti v roce 1931. Gödel v této větě představil limity dokazatelnosti vět v rámci jejich vlastního formálního systému, což vedlo ke snaze řady matematiků definovat a popsat takový formální systém, který by toto umožňoval. Tak vznikly pojmy jako částečně rekurzivní funkce, nebo lambda-definovatelné funkce.
Pro Informatiku byl klíčový rok 1936, kdy Alan Turing a Alonzo Church představili, nezávisle na sobě, jak formalizaci samotného algoritmu, včetně hranic toho co jím může být spočítáno, tak čistě mechanistický výpočetní model počítače. Společně pak definovali tzv. Churchovu–Turingovu tezi - hypotézu o vlastnostech mechanických výpočetních zařízení, jakými jsou elektronické počítače, která říká, že jakýkoli výpočet, který je možný, je realizovatelný jako algoritmus běžící v počítači, pokud tento má k dispozici dostatek času a paměťového úložného prostoru.