Duha (Varšava)

V tomto článku prozkoumáme do hloubky fascinující svět Duha (Varšava). Od jeho počátků až po současný vývoj objevíme všechny aspekty a aspekty, díky nimž je dnes Duha (Varšava) tak zajímavé a relevantní téma. Budeme analyzovat jeho dopad v různých oblastech, stejně jako jeho sociální, kulturní a ekonomické důsledky. S pomocí odborníků a důvěryhodných zdrojů se podíváme na jeho vliv na moderní svět a na to, jak formoval způsob, jakým vidíme a chápeme Duha (Varšava). Připravte se na to, že budete ponořeni do cesty, která ve vás zanechá nové porozumění a uznání pro toto vzrušující téma.

Duha
Duha, znovu plně zrekonstruována, květen 2014
Duha, znovu plně zrekonstruována, květen 2014
Základní údaje
AutorJulita Wójcik
Rok vzniku2012
Popis
MateriálUmělá rostlina
Umístění
UmístěníSaviour Square
StátPolskoPolsko Polsko
Zeměpisné souřadnice52°13′10,92″ s. š., 21°1′5,16″ v. d.
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
Duha, plně zrekonstruována, říjen 2012
Duha po útoku v listopadu 2013
Poškozená duha v listopadu 2012 s několika dobrovolnými dekoracemi

Varšavská duha (polsky Tęcza) byla umělecká konstrukce vyobrazující duhu složenou z umělých květin. Za jejím postavením stála umělkyně Julita Wójcik. Umístěná byla na náměstí Spasitele (Plac Zbawiciela) v polském hlavním městě Varšavě v létě 2012.[1] O údržbu se staral Institut Adama Mickiewicze.[1] Podle médií bylo zaznamenáno několik pokusů o její zničení. Obvyklým důvodem byl odpor proti LGBT hnutí.[2] Konstrukce byla trvale odstraněna v srpnu 2015.[3]

Historie

Stavba byla třetí v sérii podobných instalací. Všechny byly dílem Wójcikové. Druhá z nich stála u vchodu do Evropského parlamentu v Bruselu od 8. září 2011, kdy Polsko předsedalo Evropské unii.[1][4] Varšavská duha byla založená na bruselské verzi a dopravena do Varšavy 8. června 2012.[1] Za svůj projekt obdržela Wójciková cenu Paszport Polityki.[5] Pravým účelem duhy bylo evokovat pozitivní náladu spojenou s pestrými barvami, jako je láska, mír a naděje. Mělo se jednat o univerzální apolitický symbol.[4] Pravicoví extremisté, nacionalisté a katolické skupiny si ji však spojovali s duhovou vlajkou, která je symbolem hnutí za práva LGBT.[6]

V noci z 26. na 27. srpna 2015 byla konstrukce definitivně demontována.

Vandalismus a kontroverze

Vzhledem k tomu, že je duha všeobecně dávána do souvislosti s hnutím za práva sexuálních menšin, vyvolalo její umístění na varšavském náměstí Spasitele značnou vlnu kontroverze.[2][7][8] Instalace byla do listopadu 2013 celkem pětkrát zničena. Obvyklou metodou použitou vandaly bylo žhářství.[9] K prvnímu útoku došlo 13. září 2012; dále 1. ledna 2013 (pyrotechniky vyhodnoceno jako nešťastná náhoda); znovu o tři dny později 4. ledna; v červenci 2013 a ještě jednou u příležitosti oslav Dne polské nezávislosti 11. listopadu 2013.[8][9] K incidentu v listopadu 2013 došlo na pozadí potyčky pravicových extremistů s policisty. Ti měli ten den na svědomí více případů vandalismu, včetně útoku na Velvyslanectví Ruské federace.[10]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tęcza (Warsaw) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Instytut Adama Mickiewicza - Warsztaty towarzyszące odnowieniu Tęczy na Placu Zbawiciela . Iam.pl, 2013-10-04 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-17. 
  2. ↑ a b Julita Wójcik, autorka "Tęczy": Tęcza, zwłaszcza ta spalona, ma być symbolem opamiętania - Wiadomości - WP.PL . Wiadomosci.wp.pl . Dostupné online. 
  3. ↑ Polityka Newspaper . . Dostupné online. 
  4. ↑ a b "Tęcza" Julity Wójcik w Warszawie . Culture.pl . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-06. (polsky) 
  5. ↑ warsztaty Julity Wójcik odnowienie Tęczy - wydarzenia | archiwum - Zachęta – Narodowa Galeria Sztuki . Zacheta.art.pl . Dostupné online. 
  6. ↑ Stay informed today and every day. Poland: Burning the rainbow . The Economist, 1939-08-31 . Dostupné online. 
  7. ↑ Jest reakcja właściciela tęczy. "Agresja żuli" . Wiadomosci.onet.pl, 2013-11-13 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. 
  8. ↑ a b Julita Wójcik, autorka 'Tęczy': Ktoś ich musi powstrzymać . Wyborcza.pl . Dostupné online. (polsky) 
  9. ↑ a b Polityczna historia tęczy z Placu Zbawiciela | Tęcza na miarę naszych możliwości . Polityka.pl . Dostupné online. 
  10. ↑ Why Poland's Right-Wing Thugs Keep Burning Rainbows | FP Passport . Blog.foreignpolicy.com . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy