Ductus venosus
V dnešním světě získal Ductus venosus v mnoha oblastech nevyhnutelný význam. Její dopad sahá od osobní po profesionální, přes kulturní, sociální a politickou sféru. Zájem o Ductus venosus v posledních letech roste a stává se tématem debat a úvah na různých fórech a médiích. Odborníci i běžní občané se stále více zajímají o pochopení a analýzu důsledků a výzev, které Ductus venosus představuje v současné společnosti. V tomto smyslu si tento článek klade za cíl nabídnout panoramatickou a aktualizovanou vizi Ductus venosus, která se zabývá jeho mnoha aspekty a navrhuje kritický a reflektivní přístup k tomuto fenoménu, který je dnes všudypřítomný.
| Ductus venosus | |
|---|---|
 | |
| Latinsky | Ductus venosus |
| Gray | 540 |
| Přítoky | pupečníková žíla |
| Ústí do | dolní dutá žíla |
Ductus venosus (též ductus Arantii podle G. C. Arantia[1]) je žilní spojka přítomná v zárodečném období placentálních savců.[2] Vychází z pupečníkové žíly a ústí do dolní duté žíly – díky tomu může část (asi polovina) okysličené krve přicházející z placenty rychleji vstoupit do tělního oběhu plodu. Ductus venosus se po porodu uzavírá a asi po dvou měsících zcela atrofuje (a vazivovatí) v tzv. ligamentum venosum.[2]
