V dnešním světě se Dubrovačko Primorje stalo tématem velkého významu a zájmu velkého počtu lidí v různých oblastech společnosti. Ať už díky svému vlivu na kulturu, životní prostředí, politiku nebo ekonomiku, Dubrovačko Primorje dokázal upoutat pozornost akademiků, odborníků i laické veřejnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Dubrovačko Primorje, jeho důležitost a vliv na různé aspekty každodenního života. Od jeho počátků až po možné budoucí důsledky se podíváme do hloubky na význam Dubrovačko Primorje v dnešním světě.
Dubrovačko Primorje | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 42°47′10″ s. š., 17°53′31″ v. d. |
Nadmořská výška | 3 m n. m. |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Dubrovačko Primorje | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 197,6 km² |
Počet obyvatel | 1 636 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 8,3 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dubrovačko Primorje je samosprávná oblast (opčina) ležící v chorvatské Dubrovnicko-neretvanské župě. Nachází se severozápadně od Dubrovníku a táhne se směrem k bosenskému městu Neum.
Banići, Čepikuće, Doli, Imotica, Kručica, Lisac, Majkovi, Mravnica, Ošlje, Podgora, Podimoć, Slano, Smokovljani, Stupa, Štedrica, Točionik, Topolo, Trnova, Trnovica, Visočani.