Dnes vstoupíme do vzrušujícího světa Dryádka osmiplátečná. V průběhu historie byl Dryádka osmiplátečná předmětem studia, obdivu a sporů. Od svého vzniku vzbuzuje zvědavost těch nejneklidnějších myslí, které se snaží rozluštit její záhady a pochopit její dopad na společnost. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme prozkoumat různé aspekty související s Dryádka osmiplátečná, od jeho původu až po jeho dnešní relevanci. Ponoříme se do jeho kořenů, analyzujeme jeho různé aspekty a zamyslíme se nad jeho vlivem na lidský vývoj. Dryádka osmiplátečná je fascinující téma, které si zaslouží být prozkoumáno z více úhlů pohledu, a naším přáním je nabídnout vyčerpávající analýzu, která přispívá k obohacení znalostí o této problematice.
![]() | |
---|---|
![]() Dryádka osmiplátečná v Norsku | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | růžotvaré (Rosales) |
Čeleď | růžovité (Rosaceae) |
Rod | dryádka (Dryas) |
Binomické jméno | |
Dryas octopetala L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dryádka osmiplátečná (Dryas octopetala) je arkticko-alpská kvetoucí rostlina z čeledi růžovitých. Jedná se o malý stálezelený polokeř.
Roste v horských oblastech na vápencovém podloží. Roste v celé arktické oblasti, rovněž v pohořích ve Skandinávii, Islandu, Alpách, Karpatech, Balkáně, Kavkaze, v Anglii, v USA od Aljašky až po Skalnaté hory. Roste v suchých lokalitách, kde sníh rychle taje, na štěrkových a skalnatých podkladech ve velkých koloniích.
Je to oficiální květina Severozápadních teritorií Kanady a národní květina Islandu.
Stonky jsou dřevnaté, klikaté s horizontálními větvemi. Listy jsou nahoře hladké, zespodu s bílými chloupky. Květy jsou na stonku dlouhé 3 až 10 cm a mají osm bílých okvětních lístků, na základě kterých dostala rostlina své jméno octopetala.[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dryádka osemlupienková na slovenské Wikipedii.