Otázka Drozd cvrčala je v dnešní společnosti klíčová. Po léta je Drozd cvrčala předmětem debat a výzkumu a jeho vliv sahá do různých oblastí, od politiky po vědu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Drozd cvrčala a jeho dopad na každodenní životy lidí. Budeme analyzovat jeho historický význam, jeho vývoj v čase a možné budoucí důsledky. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy na Drozd cvrčala a poskytneme širší a hlubší pohled na toto téma. Doufáme, že prostřednictvím této komplexní analýzy objasníme Drozd cvrčala a nabídneme úplnější pochopení jeho důležitosti v dnešní společnosti.
![]() | |
---|---|
![]() Drozd cvrčala | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() téměř ohrožený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Čeleď | drozdovití (Turdidae) |
Rod | drozd (Turdus) |
Binomické jméno | |
Turdus iliacus Linné, 1758 | |
![]() Rozšíření drozda cvrčaly
hnízdiště
migrace
zimoviště
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Drozd cvrčala (Turdus iliacus) je středně velký zpěvný pták z čeledi drozdovití. Hnízdí jednotlivě, při tazích se sdružuje do větších, většinou více než 200členných hejn. Často jej můžeme spatřit také ve společnosti drozdů zpěvných, kvíčal a brávníků, kosů či špačků.
Vyskytuje se ve dvou poddruzích.
Drozd cvrčala je něco menší než jeho hojnější příbuzný drozd zpěvný. Od ostatních středoevropských druhů drozdů jej rozpoznáme díky výraznému bílému pruhu nad očima a načervenalému opeření na bocích. Hřbet, hlavu a poměrně krátký ocas má tmavě hnědé, břicho bílé s hnědým čárkováním, končetiny a štíhlý zašpičatělý zobák žlutohnědý. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci jsou na hřbetě okrově hnědí.
Jde zpravidla o plachého ptáka, kterého můžeme ve volné přírodě mnohem častěji zaslechnout než spatřit. Zpěv je složený se švitořivých a flétnovitých tónů.
Hnízdí v rozmezí od severní Evropy po Kamčatku. Severoevropské populace na zimu početně migrují do střední a západní Evropy (v České republice nepravidelně hnízdí v počtu maximálně několika párů)[3]. Evropská populace je v současné době odhadována na 31 – 42 000 000 jedinců.[4] Hnízdí ve vlhkých lesích a v blízkosti vodních toků.
Hnízdo z travin a větviček si staví na stromech, nejčastěji asi 1,5 m nad zemí. Ročně mívá i více než jednu snůšku po 5 – 6 žlutohnědých vejcích. Jejich inkubační doba trvá kolem 14 dní.
Živí se drobným hmyzem a žížalami, na podzim a v zimě požírá také plody hlohu a jeřábu.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Redwing na anglické Wikipedii a Droździk na polské Wikipedii.