Drentská křížová výprava
V článku, který dnes předkládáme, se budeme věnovat tématu Drentská křížová výprava, tématu, které v historii vzbudilo zájem mnoha lidí. Drentská křížová výprava je komplexní a fascinující téma, které pokrývá širokou škálu aspektů a má dopady v různých oblastech společnosti. V průběhu let byl Drentská křížová výprava předmětem četných studií, debat a kontroverzí, což přispělo k obohacení našeho chápání tohoto tématu. V tomto článku navrhujeme prozkoumat různé aspekty související s Drentská křížová výprava, od jeho původu až po jeho dnešní dopad, a nabízíme komplexní vizi a různé perspektivy, které čtenáři umožní ponořit se do tohoto vzrušujícího tématu.
| Drentská křížová výprava | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Křížové výpravy | |||
| Trvání | 1228–1232 | ||
| Místo | Drentsko, Nizozemí | ||
| Výsledek | bezvýsledné | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Drentská křížová výprava bylo vojenské tažení utrechtského biskupa proti obyvatelům nizozemského Drentska s papežským svolením roku 1228 a trvající do roku 1232. Utrechtský biskup Willibrand z Oldenburku velel armádě složené převážně frískými křižáky. Příčinou kruciáty byl dlouhodobý konfliktu mezi obyvatelstvem Drentska a Utrechtským biskupstvím kvůli pravomocím tamního biskupa a odchylkám v náboženské praxi drenťanů. Poslední kapkou byla porážka a smrt biskupa Otty II. v bitvě u Ane s drenťany v roce 1227. Poté jeho nástupce Willibrand obdržel papežské svolení k uspořádání křížové výpravy proti „Drentsku“, respektive Coeverdenskému purkrabství. Náboženské odchylky a odpor drenťanů proti biskupovi byly vykládány jako známky kacířství. Křižácké tažení, které mělo za následek několik menších bitev ve Frísku, skončilo jinak bezvýsledně. Na znamení smíru mezi církví a Drentskem a upřímného pokání drenťanů byl pro církev zbudován nový (ženský) klášter.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Drenther Crusade na anglické Wikipedii.
